Počet nalezených dokumentů: 74
Publikováno od do

Výskyt a odstraňování znečišťujících organických látek při úpravě pitné vody
Prokopová, Michaela; Pivokonský, Martin; Brányiková, Irena; Kříženecká, Sylvie
2023 - český
Water sources pollution by natural organic substances and anthropogenic micropollutants is a global problem with a significant impact on water treatability and drinking water quality. One of the current topics is the proliferation of algal and cyanobacterial cells and the associated release of algal organic matter (AOM). The presence of AOM in drinking water sources can deteriorate the water's taste and odour or serve as precursors of disinfection by-products., especially in the case of a high proportion of the non-proteinaceous AOM, which is difficult to remove by conventional coagulation/flocculation. A part of this thesis is devoted to the composition and characterization of AOM, its chemical coagulation and electrocoagulation, and the assessment of the ozonation of the non-proteinaceous AOM during drinking water treatment. The second part of this thesis deals with the occurrence, characterization and removal of persistent anthropogenic substances, namely microplastics (MPs) and per- and polyfluoroalkyl substances (PFAS), during the drinking water treatment. Based on the results of ozonation of the non-proteinaceous AOM fraction (NP), it was found that ozonation caused a change in the surface charge, molecular weight or partial mineralization of NP, depending on ozonation conditions (O3 dose, pH... Znečištění vodních zdrojů jak přírodními organickými látkami, tak antropogenními mikropolutanty je celosvětovým problémem s významným dopadem na upravitelnost vody a kvalitu pitné vody. Jedním z aktuálních témat je proliferace buněk řas a sinic a s tím související uvolňování organických látek produkovaných během jejich životního cyklu (AOM). Přítomnost AOM ve zdrojích pitné vody může ovlivňovat organoleptické vlastnosti vody nebo vést ke vzniku vedlejších produktů dezinfekce, a to zejména v případě vysokého podílu neproteinové frakce AOM, která je konvenční úpravou pitné vody založenou na koagulaci/flokulaci obtížně odstranitelná. Část disertační práce je proto věnována složení a charakterizaci AOM, jejich chemické koagulaci i elektrokoagulaci a posouzení procesu ozonizace ve vztahu k odstraňování neproteinové frakce AOM při úpravě pitné vody. Druhá část disertační práce se zabývá výskytem, charakterizací a odstraňováním perzistentních antropogenních látek, a to mikroplastů (MPs) a per- a polyfluorovaných organických sloučenin (PFAS), při úpravě pitné vody. Na základě výsledků ozonizace neproteinové složky AOM bylo zjištěno, že v závislosti na podmínkách ozonizace (dávka O3, hodnota pH) dochází ke změně povrchového náboje, molekulové hmotnosti nebo k částečné mineralizaci těchto látek. Při... Klíčová slova: Koagulace; mikroplasty; organické látky produkované fytoplanktonem; oxidace; per- a polyfluorované organické sloučeniny; úprava pitné vody; Algal organic matter; coagulation; microplastics; oxidation; per- and polyfluoroalkyl substances; drinking water treatment Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři NUŠL
Výskyt a odstraňování znečišťujících organických látek při úpravě pitné vody

Znečištění vodních zdrojů jak přírodními organickými látkami, tak antropogenními mikropolutanty je celosvětovým problémem s významným dopadem na upravitelnost vody a kvalitu pitné ...

Prokopová, Michaela; Pivokonský, Martin; Brányiková, Irena; Kříženecká, Sylvie
Univerzita Karlova, 2023

Pokročilé metody odstraňování obtížně koagulovatelných látek při úpravě vody
Fialová, Kateřina; Pivokonský, Martin; Mašín, Pavel; Brányik, Tomáš
2023 - český
Nowadays, drinking water treatment (DWT) is becoming more and more challenging due to the increasing anthropogenic pollution as well as due to the impacts of climate change. Water sources commonly comprise a cocktail of undesirable substances, the removal of which by the conventional DWT process based on coagulation/flocculation is often insufficient. This dissertation deals with advanced removal methods, particularly adsorption, usable for difficult to coagulate substances during DWT. Particular emphasis is placed on removing manganese, algal organic matter (AOM), and per- and polyfluorinated alkyl substances (PFAS). Additionally, in the case of emerging anthropogenic pollutants, attention was also paid to their occurrence and interactions in water. As part of the research, a new TiO2-based adsorbent was synthesized for Mn2+ removal. Since the prepared adsorbent showed high Mn2+ removal efficiency in a much wider range of pH values compared to the conventional demanganization method, which requires very high pH values, it could serve as a suitable alternative demanganization method. Regarding the removal of AOM, the influence of solution properties on its adsorption onto different types of granular activated carbon (GAC) was thoroughly investigated. It was found that the efficiency of AOM... Úprava pitné vody je v dnešní době stále náročnější z důvodu rostoucího znečištění, ať už vlivem člověka či vlivem globálního oteplování. Voda se stává koktejlem látek, na které již konvenční proces úpravy vody založený na koagulaci/flokulaci často nestačí. Tato disertační práce se zabývá studiem pokročilých metod odstraňování obtížně koagulovatelných látek, zvláště pak adsorpcí, při úpravě vody. Zvláštní důraz je kladen na odstraňování manganu, látek produkovaných fytoplanktonem (AOM) a per- a polyfluorovaných alkylových sloučenin (PFAS). V souvislosti s antropogenními mikropolutanty byla pozornost věnována i jejich výskytu a interakcím ve vodním prostředí. V rámci výzkumu byl syntetizován nový adsorbent na bázi TiO2 za účelem odstraňování Mn2+ . Vzhledem ke skutečnosti, že připravený adsorbent vykazoval vysokou účinnost odstranění Mn2+ v širokém rozsahu hodnot pH ve srovnání s konvenční metodou demanganizace, kde je pro účinné odstranění manganu potřeba dosáhnout velmi vysokých hodnot pH, může sloužit jako vhodná alternativní metoda demanganizace. V souvislosti s odstraňováním AOM byl zkoumán vliv vlastností roztoku na adsorpci na různé typy granulovaného aktivního uhlí (GAU). Bylo zjištěno, že účinnost adsorpce AOM je ovlivněna nejen charakterem adsorbované látky a použitého adsorbentu, ale dále... Klíčová slova: adsorpce; mangan; organické látky produkované fytoplanktonem (AOM); per- a polyfluorované alkylové sloučeniny (PFAS); mikroplasty (MP); úprava pitné vody; adsorption; manganese; algal organic matter (AOM); per- and polyfluorinated alkyl substances (PFAS); microplastics (MPs); drinking water treatment Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři NUŠL
Pokročilé metody odstraňování obtížně koagulovatelných látek při úpravě vody

Úprava pitné vody je v dnešní době stále náročnější z důvodu rostoucího znečištění, ať už vlivem člověka či vlivem globálního oteplování. Voda se stává koktejlem látek, na ...

Fialová, Kateřina; Pivokonský, Martin; Mašín, Pavel; Brányik, Tomáš
Univerzita Karlova, 2023

Vliv přikrmování upravenými krmnými komponenty v kapřích rybnících na kvalitu vody v recipientech
HLAVÁČ, David
2015 - anglický
Minimalizace environmentálních dopadů akvakultury se jeví jako klíčový factor pro zajištění dlouhodobé udržitelnosti tohoto odvětví. Četné studie vyhodnotily nutriční strategie, jako jeden z hlavních prostředků ke snížení produkce odpadních látek a minimalizaci vlivu chovu ryb na okolní recipienty. K dosažení tohoto cíle je zapotřebí rozvíjet používání krmiv šetrných k životnímu prostředí, zefektivnit management krmení a v neposlední řadě také zdokonalit výrobní metody krmiv za účelem snížení znečištění především v rybníkářství, které zaujímá významné postavení v globální akvakultuře. Cílem dizertační práce bylo zhodnotit možnosti využití modifikovaných obilovin v rybniční akvakultuře a zaměřit se na otázky, které přispějí k lepšímu pochopení vztahů mezi produkcí ryb, používanými krmnými technologiemi a úpravou a jakostí krmiv s ohledem na faktory ovlivňující kvalitu vody, bilanci živin a kvalitu respektive kvantitu přirozené potravy. Minimisation of environmental impact is a key factor in insuring the long-term sustainability of the aquacultural industry. Numerous studies have examined nutritional strategies as a means of reducing waste production and minimising the environmental impact of aquacultural waste. To achieve this goal, it is the challenge to the aquacultural industry to develop "environmentally friendly" feeds, feed management and feed production methods to reduce pollution. This applies mainly to pond farming of common carp, which plays an important role in global aquaculture. The objective of this Ph.D. thesis was to evaluate the possibilities of using modified cereals in pond aquaculture. It focused on issues that contribute to a better understanding of the interconnection between fish production, feed quality and applied feeding technologies with respect to water quality, nutrient budget, quality and quantity of natural food. Klíčová slova: kapr obecný; rybniční akvakultura; přikrmování; kvalita vody; bilance živin; přirozená potrava Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři JČU.
Vliv přikrmování upravenými krmnými komponenty v kapřích rybnících na kvalitu vody v recipientech

znečištění především v rybníkářství, které zaujímá významné postavení v globální akvakultuře. Cílem dizertační práce bylo zhodnotit možnosti využití modifikovaných obilovin v rybniční ...

HLAVÁČ, David
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, 2015

Odstranění nově se objevujících kontaminantů z vody procesem hybridní katalytické membránové oxidace
Bourassi, Mahdi; Klusoň, Petr; Bendová, Magdalena; Granger, Pascal
2023 - anglický
Emerging contaminants were detected in different surface waters around the globe. These active molecules affect the environment even at trace concentrations. They are sourced mainly from wastewater treatment plants. These contaminants persist the conventional wastewater treatments and gain their way to the environment. This can cause different complications: bioaccumulation, antibiotic resistance, and environmental degradation. The presented Ph.D. thesis is focused on the treatment of wastewater loaded with persistent pollutants. This thesis aimed to evaluate the membrane separation technology and the catalytic wet air oxidation (CWAO) process to associate them in a hybrid process to address this issue. The first part of the hybrid process is focused on challenges faced with the membrane separation process, mainly fouling and selectivity. This part gathers 6 publications all focused on wastewater treatment with membrane separation. As a starter, the review covers the issue presented by the emerging contaminants and the potential of the membrane process for water recovery. The review highlighted the advantages and challenges (fouling and selectivity) of the membrane process. The chapter about membrane fouling gathers two publications: "Removal of ibuprofen from water by different types of... Nově se objevující kontaminanty byly detekovány v různých typech povrchové vody po celém světě. Tyto aktivní molekuly ovlivňují životní prostředí (dále jen ŽP) již ve stopových koncentracích a dostávají se tam z čistíren odpadních vod, protože přetrvají po konvenčním zpracování odpadních vod. Jako důsledek vzniká rezistence mikrooorganismů vůči antibiotikům, dochází k bioakumulaci těchto látek v organismech a jejich přítomnost v ŽP vede k jeho degradaci. Tato disertační práce se zabývá čištěním odpadních vod zatížených perzistentními polutanty. Cílem bylo zhodnotit technologii membránové separace a proces katalytické oxidace mokrým vzduchem (dále jen KOMV) a spojit je do hybridního procesu k řešení této problematiky. První část hybridního procesu je zaměřena na výzvy, kterým čelí proces membránové separace, zejména na jejich zanášení a selektivitu. Tato část shromažďuje 6 publikací zaměřených na čištění odpadních vod pomocí membránové separace. První publikací je rezence, která se zabývá problematikou nově vznikajících kontaminantů a potenciálem membránového procesu pro regeneraci vody. Recenze identifikuje výhody a výzvy znečištění a selektivity membránového procesu. Kapitola o zanášení membrán zahrnuje dvě publikace: " Removal of ibuprofen from water by different types of membranes" a " Modified... Klíčová slova: zpracování odpadních vod; nově se objevující kontaminanty; perzistentní polutanty; membránová separace; filtrace; heterogenní katalytická oxidace mokrým vzduchem; hybridní proces; hybridní membránově-katalytický oxidační proces; wastewater treatment; emerging contaminants; persistent pollutants; membrane separation; filtration; heterogeneous catalytic wet air oxidation; hybrid process; hybrid membrane-catalytic oxidation process Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři NUŠL
Odstranění nově se objevujících kontaminantů z vody procesem hybridní katalytické membránové oxidace

se zabývá problematikou nově vznikajících kontaminantů a potenciálem membránového procesu pro regeneraci vody. Recenze identifikuje výhody a výzvy znečištění a selektivity ...

Bourassi, Mahdi; Klusoň, Petr; Bendová, Magdalena; Granger, Pascal
Univerzita Karlova, 2023

Vývoj jakosti povrchových vod ve vybraných venkovských oblastech povodí Labe
Mrkva, Luboš; Janský, Bohumír; Pechar, Libor; Kodeš, Vít
2024 - český
Development of surface water quality in selected rural areas of the Elbe River basin Water quality is an enduring issue in water management and has global importance. This work deals with surface water quality in the Elbe River basin, focusing on river basins in agricultural and rural areas where surface water quality remains a significant ecological problem. As part of this work, two watersheds with a significant representation of agriculturally used areas were chosen: the Mastník River catchment, which flows into the Vltava River, and the Šlapanka River catchment, which flows into the Sázava River. In the case of the Mastník stream, the work deals with the basin itself and changes in water quality in the Mastník bay, which is part of the Slapy reservoir located on the Vltava River. Water quality was analysed using the concentration of selected parameters through long-term field research supplemented with data from the State Enterprise of the Vltava River basin. In this part, it was proved that constructing new wastewater treatment plants (WWTPs) gradually improves the overall water quality. However, the parameter chlorophyll-α and the lack of dissolved oxygen remain problematic. The finding of high concentrations of chlorophyll in the stream is followed by an assessment of the changes in water quality in... Kvalita vody je stálým problémem vodního hospodářství a má celosvětový význam. Tato práce se zabývá kvalitou povrchových vod v povodí řeky Labe, se zaměřením na povodí toků v zemědělských a venkovských oblastech, kde je kvalita povrchových vod významným ekologickým problémem. V rámci této práce byla zvolena dvě povodí se značným zastoupením zemědělsky využívaných ploch - povodí Mastníku, který ústí do Vltavy, a povodí Šlapanky ústící do Sázavy. V případě toku Mastník se práce zabývá, jak samotným povodím, tak také změnami kvality vody v zátoce Mastník, která je součástí vodní nádrže Slapy na řece Vltavě. Kvalita vody byla analyzována dlouhodobým terénním výzkumem, sledováním koncentrace vybraných parametrů doplněnými daty od Státního podniku povodí Vltavy. Bylo prokázáno, že výstavba nových čistíren odpadních vod (ČOV) vede k postupnému zlepšování celkové kvality vody, přestože problematické zůstávají parametry chlorofylu - α a nedostatek rozpuštěného kyslíku. Na výzkum na toku Mastníku navazuje další část práce, která se zabývá změnami kvality vody v zátoce Mastníku v období 2016- 2018. Snížená kvalita vody na menších tocích v převážně venkovských oblastech byla zapříčiněna nedostatkem srážek v letních měsících, následkem čehož se potok Mastník podílel na abnormální eutrofizaci zátoky Mastníku. Nízké... Klíčová slova: Povodí Labe; Kvalita povrchových vod; Zemědělské oblasti; Zdroje znečištění; Modelování kvality vody; Klimatická změna; Elbe catchment; Surface water quality; Rural areas; Sources of pollution; Water quality modelling; Climate change Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři NUŠL
Vývoj jakosti povrchových vod ve vybraných venkovských oblastech povodí Labe

Kvalita vody je stálým problémem vodního hospodářství a má celosvětový význam. Tato práce se zabývá kvalitou povrchových vod v povodí řeky Labe, se zaměřením na povodí toků v ...

Mrkva, Luboš; Janský, Bohumír; Pechar, Libor; Kodeš, Vít
Univerzita Karlova, 2024

Dynamika rybničního ekosystému z hlediska produckční ekologie
RUTEGWA, Marcellin
2020 - anglický
S rostoucím zájmem o stav životního prostředí čelí chovatelé ryb výzvě spojující v sobě maximalizaci produkce ryb při současném zachování integrity ekosystému rybníků. V polointenzivně obhospodařovaných rybnících je produkce ryb založena na využití přírodního produkčního potenciálu ekosystému rybníka a doplňkového krmiva. Porozumění zdrojům a osudu vstupů v rybnících je zásadní pro posouzení účinnosti využití těchto vstupů, a tím ke snížení ztrát živin a organických látek. V České republice není ekologická integrita rybníků pravidelně posuzována, i když rybniční akvakultura zde představuje významnou ekonomickou činnost. Proto byla v letech 2014 až 2018 v rybníku Dehtář sledována kvalita vody na jeho přítoku, odtoku i ve vlastním tělese rybníku. Pro kvantifikaci zdrojů a osudů vstupů živin a organické hmoty v Dehtáři byly použity bilance živin a organického uhlíku. Posouzení metabolických rychlostí ekosystému, složení společenstva planktonu, efektivita využití vstupů živin a organického uhlíku a retence živin byly použity k posouzení vlivu rybářských praktik na strukturu a fungování ekosystému rybníka. Pro stanovení a porovnání hladin rozpuštěného a difuzního metanu (CH4) ze dvou typů rybníků (hlavní a plůdkové) lišících se ve velikosti chovaných jedinců (velikostních kohort) kapra obecného byl použit model přeshraniční vrstvy. Výsledky ukázaly, že rybník Dehtář se stal hypertrofním v důsledku praktikovaného rybářského managementu, konkrétně díky vysokým rybím obsádkám (včetně "plevelných" druhů ryb), aplikaci hnojení a doplňkového krmení. Ve společenstvech fytoplanktonu dominovaly druhy tolerantní k eutrofizaci, včetně toxických sinic. Větší druhy zooplanktonu z rybníka zmizely z důvodu vysokého vyžíracího tlaku ryb již během jara. Hlavními zdroji vstupů fosforu, dusíku a organického uhlíku do rybníka představovalo krmivo, přítok vody a primární produkce. Hlavním osudem dusíku a fosforu byla akumulace ve vodě a sedimentech, zatímco respirace byla hlavním osudem organického uhlíku. Účinnost využití vstupů živin byla srovnatelná s výsledky z jiných studií, ale efektivita využití vstupů organického uhlíku byla poněkud nižší. Obecně byla tato účinnost nízká kvůli špatné kvalitě a nízké stravitelnosti obilovin použitých jako krmivo pro ryby a také díky neschopnosti přenést primární produkci do biomasy ryb. Potenciál rybníka Dehtář udržet živiny je srovnatelný s jinými jezery a nádržemi mírného pásma. To lze vysvětlit vysokým množstvím do rybníka vstupujících živin, jejich asimilací rybami a fytoplanktonem, sedimentací a denitrifikací. Avšak během výlovu rybníka je část zadržených živin uvolněna a vypuštěna z rybníka do povodí. Dále bylo zjištěno, že nevyužitá organická hmota částečně podporuje i produkci metanu, který se pak uvolňuje do atmosféry. Koncentrace metanu byla v plůdkových rybnících vyšší než v hlavních rybnících, ale difuzní emise metanu se mezi těmito dvěma typy rybníků příliš nelišily. Na základě našich současných zjištění tak doporučujeme provádět více výzkumných činností směřujících k lepším (udržitelnějším) postupům při řízení rybničního hospodaření, které pomohou maximalizovat produkci ryb a současně minimalizovat rizika znečištění rybníků a jejich povodí. With the rise of environmental concerns, fish farmers are facing the challenge of maximizing fish production while maintaining the ecosystem integrity of fishponds. In semi-intensive ponds, fish production is based on the utilisation of the natural production potential of the pond ecosystem and supplementary feed. Understanding the sources and the fate of inputs in fishponds is crucial to assess the utilisation efficiency of these inputs and hence reduce nutrients and organic matter losses. Ecological integrity of ponds is not regularly assessed in the Czech Republic, where pond aquaculture is an important economic activity. Therefore, the quality of inflow, pond water and effluent were monitored in the Dehtář pond from 2014 to 2018. Nutrient and organic carbon budgets were used to quantify the sources and fates of nutrients and organic matter inputs in Dehtář. Assessment of ecosystem metabolic rates, plankton community composition, utilisation efficiency of nutrient and organic carbon inputs and nutrient retention were used to indicate the effect of fishery practices on the structure and functioning of the pond ecosystem. The transboundary layer model was used to determine and compare the levels of dissolved and diffusive methane (CH4) from two types of fishponds (main and nursery) differing in individual fish size of cultured common carp. The results showed that the Dehtář pond became hypereutrophic due to fishery management, namely high fish stock, associated weed fish, manuring and supplementary feeding. The phytoplankton assemblage was dominated by eutrophication tolerant species, including toxic cyanobacteria. Larger sized zooplankton disappeared from the pond due to the high grazing pressure of fish stock already in the spring. The major sources of phosphorus, nitrogen and organic carbon inputs to the pond were feed, water inflow and primary production, respectively. Accumulation in water and sediments were the main fate of nitrogen and phosphorus whereas respiration was the main fate of organic carbon. The utilisation efficiency of nutrient inputs was comparable to results from other studies but the utilisation efficiency of organic carbon inputs was rather lower. In general, this efficiency was low due to the poor quality and low digestibility of cereals used as fish feed and the inability to transfer the primary production to fish. The potential of the Dehtář pond to retain nutrients is comparable with other temperate lakes and reservoirs. This may be explained by a high load of nutrients, their assimilation by fish and phytoplankton, sedimentation and denitrification. However, during the fish harvest, part of the retained nutrients is released and discharged. Furthermore, it was found that unused organic matter partly fuels the production of methane, which is then released into the atmosphere. The methane concentration was higher in nursery ponds than in main ponds, but the diffusive methane emission did not differ much between the two types of ponds. Based on our present findings we highly recommend to conduct more research activities heading to more sustainable pond management practices that can maximize fish production while minimizing pollution risks in the fishponds and their catchments. Klíčová slova: dusík; efektivita využití vstupů; fosfor; metan; organický uhlík; potenciál znečištění; produkce ryb; produkce skleníkových plynů retence živin; rybníky Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři JČU.
Dynamika rybničního ekosystému z hlediska produckční ekologie

tak doporučujeme provádět více výzkumných činností směřujících k lepším (udržitelnějším) postupům při řízení rybničního hospodaření, které pomohou maximalizovat produkci ryb a současně minimalizovat ...

RUTEGWA, Marcellin
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, 2020

Vliv znečištěného ovzduší na markery oxidačního poškození u novorozenců
Ambrož, Antonín; Rössner, Pavel; Rubeš, Jiří; Gábelová, Alena
2020 - český
In everyday life, humans are exposed to toxic substances of anthropogenic origin. These substances can also be found in the ambient air and their impact poses a long-term risk for human health. Respirable particulate matter (PM) of aerodynamic diameter < 2.5 µm (PM2.5) is intensively studied, along with carcinogenic polycyclic aromatic hydrocarbons (PAHs), bound to it, such as benzo[a]pyrene (B[a]P), a reference carcinogenic PAH. Owing to small size, PM2.5 can penetrate the human body primarily via the airways and represent an increased health risk compared to larger particles. The negative health impacts of anthropogenic PM2.5, generated e.g. by fossil fuel combustion, are linked with its small size, relatively large surface, as well as with PAHs and other substances adsorbed on PM surface. PAHs, generated by an incomplete combustion of organic matter, can enter organism either via ingestion of contaminated food, water or via inhalation of polluted air. PAHs affect organisms via genotoxic, mutagenic, carcinogenic, embryotoxic and other adverse effects. One of the common denominators of these effects is oxidative stress, which is also considered to be the main mechanism of action caused by PM in the human organism. Oxidative damage induced by reactive oxygen species (ROS) may affect any cellular... Většina lidské populace je v každodenním životě vystavena toxickým látkám antropogenního původu. Tyto látky jsou rovněž přítomné v ovzduší a jejich účinky představují dlouhodobou zátěž pro lidské zdraví. V současnosti jsou intenzivně studovány prachové částice (PM) s aerodynamickým průměrem <2.5 μm (PM2.5) společně s karcinogenními polycyklickými aromatickými uhlovodíky (PAU), které jsou na ně navázány, jako např. benzo[a]pyren (B[a]P), jenž je považován za referenční karcinogenní PAU. Vzhledem ke svým rozměrům částice PM2.5 primárně pronikají do organismu dýchacími cestami a v porovnání s většími částicemi představují zvýšené zdravotní riziko. Negativní účinky antropogenních částic PM2.5, které jsou produkovány např. spalováním fosilních paliv, souvisí nejen s jejich malou velikostí, ale i s relativně velkým povrchem, na kterém jsou kromě PAU adsorbovány i další látky škodlivé pro lidské zdraví. PAU vznikající v důsledku neúplného spalování organické hmoty mohou do organismu vstoupit požitím kontaminované potravy, vody nebo inhalací částic rozptýlených ve vzduchu. Mohou se projevovat genotoxickými, mutagenními, karcinogenními, embryotoxickými a dalšími nežádoucími účinky. Jedním ze společných jmenovatelů těchto účinků je oxidační stres, jenž je současně považován za hlavní mechanismus působení PM... Klíčová slova: znečištěné ovzduší; oxidační poškození; novorozenci; air pollution; oxidative stress; newborns Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři NUŠL
Vliv znečištěného ovzduší na markery oxidačního poškození u novorozenců

požitím kontaminované potravy, vody nebo inhalací částic rozptýlených ve vzduchu. Mohou se projevovat genotoxickými, mutagenními, karcinogenními, embryotoxickými a dalšími nežádoucími ...

Ambrož, Antonín; Rössner, Pavel; Rubeš, Jiří; Gábelová, Alena
Univerzita Karlova, 2020

Vliv znečištěného ovzduší na markery oxidačního poškození u novorozenců
Ambrož, Antonín; Rössner, Pavel; Rubeš, Jiří; Gábelová, Alena
2020 - český
In everyday life, humans are exposed to toxic substances of anthropogenic origin. These substances can also be found in the ambient air and their impact poses a long-term risk for human health. Respirable particulate matter (PM) of aerodynamic diameter < 2.5 µm (PM2.5) is intensively studied, along with carcinogenic polycyclic aromatic hydrocarbons (PAHs), bound to it, such as benzo[a]pyrene (B[a]P), a reference carcinogenic PAH. Owing to small size, PM2.5 can penetrate the human body primarily via the airways and represent an increased health risk compared to larger particles. The negative health impacts of anthropogenic PM2.5, generated e.g. by fossil fuel combustion, are linked with its small size, relatively large surface, as well as with PAHs and other substances adsorbed on PM surface. PAHs, generated by an incomplete combustion of organic matter, can enter organism either via ingestion of contaminated food, water or via inhalation of polluted air. PAHs affect organisms via genotoxic, mutagenic, carcinogenic, embryotoxic and other adverse effects. One of the common denominators of these effects is oxidative stress, which is also considered to be the main mechanism of action caused by PM in the human organism. Oxidative damage induced by reactive oxygen species (ROS) may affect any cellular... Většina lidské populace je v každodenním životě vystavena toxickým látkám antropogenního původu. Tyto látky jsou rovněž přítomné v ovzduší a jejich účinky představují dlouhodobou zátěž pro lidské zdraví. V současnosti jsou intenzivně studovány prachové částice (PM) s aerodynamickým průměrem <2.5 μm (PM2.5) společně s karcinogenními polycyklickými aromatickými uhlovodíky (PAU), které jsou na ně navázány, jako např. benzo[a]pyren (B[a]P), jenž je považován za referenční karcinogenní PAU. Vzhledem ke svým rozměrům částice PM2.5 primárně pronikají do organismu dýchacími cestami a v porovnání s většími částicemi představují zvýšené zdravotní riziko. Negativní účinky antropogenních částic PM2.5, které jsou produkovány např. spalováním fosilních paliv, souvisí nejen s jejich malou velikostí, ale i s relativně velkým povrchem, na kterém jsou kromě PAU adsorbovány i další látky škodlivé pro lidské zdraví. PAU vznikající v důsledku neúplného spalování organické hmoty mohou do organismu vstoupit požitím kontaminované potravy, vody nebo inhalací částic rozptýlených ve vzduchu. Mohou se projevovat genotoxickými, mutagenními, karcinogenními, embryotoxickými a dalšími nežádoucími účinky. Jedním ze společných jmenovatelů těchto účinků je oxidační stres, jenž je současně považován za hlavní mechanismus působení PM... Klíčová slova: znečištěné ovzduší; oxidační poškození; novorozenci; air pollution; oxidative stress; newborns Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři NUŠL
Vliv znečištěného ovzduší na markery oxidačního poškození u novorozenců

požitím kontaminované potravy, vody nebo inhalací částic rozptýlených ve vzduchu. Mohou se projevovat genotoxickými, mutagenními, karcinogenními, embryotoxickými a dalšími nežádoucími ...

Ambrož, Antonín; Rössner, Pavel; Rubeš, Jiří; Gábelová, Alena
Univerzita Karlova, 2020

Problematika nakládání s dešťovými vodami z komunikací
Oprchalová, Marie; Pollert,, Jaroslav; Palčík,, Jiří; Hlavínek, Petr
český
Zvyšováním intenzity dopravy na stávajících komunikacích, výstavba nových dálnic a rychlostních komunikací způsobuje větší znečištění povrchových vod látkami, které pocházejí z údržby cest a provozu vozidel. Proto jsou zařízení na úpravu těchto kontaminovaných vod jako např. odlučovače lehkých kapalin v dnešní době velmi aktuální. Předmětem této práce bylo testování možnosti zvýšení účinnosti mechanického odlučovače lehkých kapalin instalací různých typů vestaveb. Cílem bylo zjistit účinnost této konvenční technologie, která je energeticky a technicky nenáročná a její využitelnost pro předčištění (předúpravu) před případným dalším stupněm čištění. Transportation has unfavorably influence on a quality of enviroment. Increase of traffic leads to construction of new motorways and to intensify the traffic on current comunications. A consequence is more polluted hard surfaces, when surface-wash contaminate soil, surface water and underground water. Devices for treating contamined water, such as oil-separators, are very actual in these days. The subject of this thesis was to test the possibilities of increasing effectiveness of mechanical separator for light liquids by installing various types of constructions. Target was to determine effectiveness of this conventional technology, which is energetically and technically simple and find out applicability for first step cleaning and further usage. Klíčová slova: Odlučovač lehkých kapalin; dešťové vody; zaolejované vody; separace ropných látek; Separator systems for light liquids; rainwater; oily water; separator of oil substances Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři NUŠL
Problematika nakládání s dešťovými vodami z komunikací

Zvyšováním intenzity dopravy na stávajících komunikacích, výstavba nových dálnic a rychlostních komunikací způsobuje větší znečištění povrchových vod látkami, které pocházejí z ...

Oprchalová, Marie; Pollert,, Jaroslav; Palčík,, Jiří; Hlavínek, Petr
Vysoké učení technické v Brně

Problematika nakládání s dešťovými vodami z komunikací
Oprchalová, Marie; Pollert,, Jaroslav; Palčík,, Jiří; Hlavínek, Petr
český
Zvyšováním intenzity dopravy na stávajících komunikacích, výstavba nových dálnic a rychlostních komunikací způsobuje větší znečištění povrchových vod látkami, které pocházejí z údržby cest a provozu vozidel. Proto jsou zařízení na úpravu těchto kontaminovaných vod jako např. odlučovače lehkých kapalin v dnešní době velmi aktuální. Předmětem této práce bylo testování možnosti zvýšení účinnosti mechanického odlučovače lehkých kapalin instalací různých typů vestaveb. Cílem bylo zjistit účinnost této konvenční technologie, která je energeticky a technicky nenáročná a její využitelnost pro předčištění (předúpravu) před případným dalším stupněm čištění. Transportation has unfavorably influence on a quality of enviroment. Increase of traffic leads to construction of new motorways and to intensify the traffic on current comunications. A consequence is more polluted hard surfaces, when surface-wash contaminate soil, surface water and underground water. Devices for treating contamined water, such as oil-separators, are very actual in these days. The subject of this thesis was to test the possibilities of increasing effectiveness of mechanical separator for light liquids by installing various types of constructions. Target was to determine effectiveness of this conventional technology, which is energetically and technically simple and find out applicability for first step cleaning and further usage. Klíčová slova: Odlučovač lehkých kapalin; dešťové vody; zaolejované vody; separace ropných látek; Separator systems for light liquids; rainwater; oily water; separator of oil substances Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři NUŠL
Problematika nakládání s dešťovými vodami z komunikací

Zvyšováním intenzity dopravy na stávajících komunikacích, výstavba nových dálnic a rychlostních komunikací způsobuje větší znečištění povrchových vod látkami, které pocházejí z ...

Oprchalová, Marie; Pollert,, Jaroslav; Palčík,, Jiří; Hlavínek, Petr
Vysoké učení technické v Brně

O službě

NUŠL poskytuje centrální přístup k informacím o šedé literatuře vznikající v ČR v oblastech vědy, výzkumu a vzdělávání. Více informací o šedé literatuře a NUŠL najdete na webu služby.

Vaše náměty a připomínky posílejte na email nusl@techlib.cz

Provozovatel

http://www.techlib.cz

Facebook

Zahraniční báze