Ne (26)
Počet nalezených dokumentů:
26
Publikováno od
do
Výskyt látek skupiny PBDE a Bisfenol A ve vodních tocích s výskytem raků
Svobodová, Kateřina; Vach, Marek
2016 - český
Práce se zabývá vyhodnocením výsledků projektu pod záštitou EAA and Norway grants, který probíhal v letech 2015 až 2016. Projekt se zabýval jakostí vody na lokalitách s původními a invazními raky. Součástí projektu bylo i sledování organických látek např. polybromovaných difenyletherů (PBDE). Věnovat se budu zejména látkám skupiny PBDE tedy polybromovaným difenyletherům, které patří mezi bromované zpomalovače hoření (BFR). Tyto látky, jsou sledovány od 70. let 20. století, kdy v USA došlo k náhodné kontaminaci potravy a následnému zamoření blízké oblasti. Alarmující je jejich perzistence v prostředí, díky které se neustále zvyšují hladiny v přírodní matrici. Informace o transformaci a biodegradaci PBDE v prostředí jsou stále omezené a neustále probíhají nejrůznější studie. Jsou to látky málo těkavé a i nerozpustné, proto hlavním zdrojem jejich úniků je prach a částice vznikající z výrobků, ve kterých jsou tyto látky obsaženy. Další látkou, jejímž výskytem v životním prostředí České republiky bych se ráda zabývala, je Bisfenol A (BPA). Toxická látka využívaná při výrobě epoxidových pryskyřic a polykarbonátových plastů. BPA je toxická látka se schopností narušovat funkci hormonů. Obsah těchto látek byl potvrzen i v kojeneckých lahvích. V dubnu 2004 byl vládou ČR schválen (program na snížení znečištění povrchových vod nebezpečnými závadnými látkami). Od srpna roku 2004 platí v EU zákaz prodeje a používaní penta-BDE a okta-BDE ve všech oborech. Bisfenol A se od roku 2011 nesmí používat při výrobě kojeneckých lahví. Cílem práce je analyzovat a následně vyhodnotit množství a možné důsledky obsahu těchto látek v našem životním prostředí, které jsou alarmující i po úplném či částečném zákazu užívání těchto látek. The thesis deals with result evaluation of a project under the auspices of the EAA and Norway Grants, which ran from 2015 to 2016. The project's goal was to evaluate water quality at sites with native and invasive crayfish. The project also included monitoring organic substances such as Polybrominated diphenyl ethers (PBDEs). I mainly focused on a subset of PBDEs, the brominated flame retardants (BFRs). These substances have been monitored since the 1970s, when food was accidentally contaminated leading to the contamination of the nearby area in the US. What is alarming is their persistence in the environment, which leads to their constantly increasing levels. Information about the transformation and biodegradation of PBDEs in the environment is still limited and is continually analyzed in new studies. These substances are poorly volatile and insoluble, which makes dust and particles arising from the products containing BPAs the main sources of contact. Another agent, whose presence in the environment of the Czech Republic I analyzed, is Bisphenol A (BPA). BPA is used in the production of epoxy resins and polycarbonate plastics. BPA is a toxic substance with the ability to disrupt hormone function. Baby feeding bottles have been confirmed to contain these compounds. In April 2004, the Czech government approved a (program to reduce pollution of surface waters by dangerous harmful substances). In August 2004, the EU enacted a ban on the sale and use of penta-BDE and octa-BDE in all fields. Since 2011, Bisphenol A may not be used in the manufacture of baby feeding bottles. The goal of this thesis is to analyze and evaluate the amount and possible consequences of these substances in our environment, which are alarming even after full or partial bans on the use of these substances.
Klíčová slova:
Toxické látky; kontaminace; plastový výrobek; vodní ekosystém
dostupnost_czu
Výskyt látek skupiny PBDE a Bisfenol A ve vodních tocích s výskytem raků
lahvích. V dubnu 2004 byl vládou ČR schválen (program na snížení znečištění povrchových vod nebezpečnými závadnými látkami). Od srpna roku 2004 platí v EU zákaz prodeje a používaní ...
Teorie a praxe migračních zkoušek v ochraně životního prostředí
Šimek, Pavel; Komárek, Michael; Václav, Václav
2015 - český
Úspěšná predikce chování a šíření látek v podzemním prostředí je závislá na dostupnosti spolehlivých transportních parametrů. Pro predikci šíření látek v podzemní vodě jsou vhodná analytická řešení advekčně-disperzní rovnice. V disertační práci jsou popsány analytická řešení dostupná v literatuře popisující jednorozměrný transport v ustáleném hydrodynamickém poli. Tato řešení jsou použita pro vyhodnocení migračních zkoušek. Migrační zkoušky jsou všeobecně považovány za nejspolehlivější metodu pro získání parametrů hydrogeologického prostředí. Součástí práce je uživatelsky orientovaný program Mipar 2.0, který slouží k vyhodnocování dat získaných z migračních zkoušek. Metody použité pro vyhodnocování dat jsou založeny na popsaných analytických řešeních. Funkčnost programu byla ověřena na vlastních terénních datech, a na datech z literatury. Successful predictions of the fate and transport of solutes in the subsurface is based on the availability of accurate transport parameters. Analytical solutions to the advective-dispersive solute-transport equation are useful in predicting the fate of solutes in ground water. Analytical solutions compiled from available literature are presented for one dimension solute transport in uniform ground water flow. These solutions are used for tracer test data interpretation. Tracer testing is generally regarded as the most reliable and efficient method of gathering subsurface hydrogeological information. A user-oriented computer program Mipar 2.0 was created to for estimating solute transport parameters from observed concentrations (the inverse problem) or for predicting solute concentrations (the direct problem) using the advection-dispersion equation as the transport model. The methods used for interpretation are based on the described analytical solutions. The program usability was verified on field data and on data from literature.
Klíčová slova:
stopovací zkoušky; migrační parametry; šíření znečištění; indikátory; interpretace dat
dostupnost_czu
Teorie a praxe migračních zkoušek v ochraně životního prostředí
Úspěšná predikce chování a šíření látek v podzemním prostředí je závislá na dostupnosti spolehlivých transportních parametrů. Pro predikci šíření látek v podzemní vodě jsou vhodná analytická ...
Toxické kovy v potravinách
Klímová, Martina; Orsák, Matyáš; Hniličková, Helena
2016 - český
Souhrn
Bakalářská práce Toxické kovy v potravinách je zaměřena na toxické kovy, jejich popis, toxicitu a na sledování jejich obsahu v potravinách. Toxické kovy v dnešní době významně kontaminují životní prostředí. Do životního prostředí se dostávají spalováním fosilních paliv, zemědělskou výrobou a výrobou a zpracováním kovů. Vyskytují se v různých formách a objevují se ve sloučeninách, horninách i minerálech. Jejich toxicita pro živočichy a pro lidskou populaci je značná. S jejich toxicitou souvisí jejich forma výskytu, jejich rozpustnost ve vodě a v organických rozpouštědlech a jejich mobilita v organismu a vodě. Toxické kovy se vážou na SH skupiny bílkovin v organismu a působí jako enzymové jedy. Nejvíce toxických účinků bylo nalezeno u kadmia, ale i u ostatních kovů byla zjištěna významná toxicita. Olovo, kadmium a arsen vykazují karcinogenní účinky a způsobují tvorbu zhoubných nádorů. Společně se rtutí vykazují výše zmiňované kovy účinky mutagenní a teratogenní. Významná kontaminace prostředí i potravin toxickými kovy může vést k otravám, které se projevují různými příznaky.
Toxické kovy se přijímají především inhalací a konzumací kontaminovaných potravin. Prostřednictvím kontaminace vody, kontaminace půdy a používáním hnojiv a pesticidů se tyto kovy dostávají do zemědělských plodin. Do masa a živočišných produktů se kovy dostávají především z kontaminovaných rostlin, kterými se živočichové živí. Do masných výrobků se pak mohou dostávat nesprávným technologickým postupem. Obecně se toxické kovy kumulují ve tkáních jednotlivých organismů, především v jejich játrech a ledvinách. Pokud zvíře žije ve znečištěné oblasti, má ve svých tkáních vyšší množství těchto kovů. Například u skotu bylo zjištěno, že se u něj s přibývajícím stářím kumulují více toxické kovy, a proto je limitní věk porážky doporučen maximálně na 3 roky. Závažný problém v dnešní době představuje vysoký obsah rtuti v rybách a to nejvíce v mořských. Čím jsou obecně ryby větší a dravé, tím více dochází k hromadění těchto kovů. Obzvlášť ve více znečištěných mořích, zejména ropnými haváriemi jsou ryby více kontaminované. Prostřednictvím Evropské unie jsou v současné době stanoveny přísné limity na obsahy kovů v potravinách, některé limity byly podle nejnovějších poznatků o obsahu kovů minulý rok aktualizovány či přidány. Dodržování těchto limitů je pravidelně kontrolováno. Summary
Bachelor thesis Toxic metals in food is focused on toxic metals, their description, toxicity and monitoring their content in foods. Toxic metals significantly contaminate the environment nowadays. The metals pollute the environment through burning fossil fuels, agriculture and producing and processing of metals. They occur in various forms and appear in compounds, rocks and minerals. Their toxicity for human and animals is substantial. Their toxicity is related to the form of occurrence, solubility in water and in organic solvents and their mobility in body and water. Toxic metals bind on SH group of proteins and work as an enzyme poisons. The most toxic effect was found in cadmium, but also other metals have significant toxic effect. Lead, Cadmium and Arsenic have carcinogenic effects and cause malignant tumour. Mercury and above mentioned have mutagenic and teratogenic effects. Significant contamination of the environment and food can lead to poisoning, which is expressed by various symptoms.
Toxic metals are absorbed especially by inhalation and consumption of contaminated food. Agriculture crops are polluted from contaminated soil, water and using of fertilizers and pesticides. To meat and animal products, toxic metals come mainly from contaminated plants, which animals eat. Meat products can be polluted by incorrect technological procedure. In general are toxic metals cumulated by organisms in tissues, especially in kidneys and liver. Animals living in polluted area have a lot of these metals in their tissues. With its increasing age, cattle more accumulate toxic metals in its tissues, therefore maximum recommended age of slaughter is 3 years. Serious problem is high amount of mercury in fish, especially in the sea fish. The larger and more carnivorous the fish is, the more they cumulate mercury and the other metals. Especially in the contaminated sea, mainly polluted sea from oil, fish have more metals in tissues. Across the European Union, there were currently set strict limits on the contents of metals in food. Some limits were updated and added by the last findings last year. Keeping these limits is regularly checked.
Klíčová slova:
toxické kovy; kontaminace; hutní průmysl; speciace; hygienický limit
dostupnost_czu
Toxické kovy v potravinách
souvisí jejich forma výskytu, jejich rozpustnost ve vodě a v organických rozpouštědlech a jejich mobilita v organismu a vodě. Toxické kovy se vážou na SH skupiny bílkovin ...
Vyhodnocení účinnosti čištění vybraných KČOV
Houška, Vojtěch; Vymazal, Jan; Dvořáková Březinová, Tereza
2016 - český
Kořenové čistírny jsou v dnešní době vhodnou alternativou pro čištění odpadních vod a v České republice i po celém světě mají své nenahraditelné místo. Zprvu kořenovým čistírnám nebyla přikládána důvěra a důležitost právě kvůli jednoduchému způsobu čištění.
V této bakalářské práci jsou popsány hlavní typy umělých mokřadů pro čištění odpadních vod, jejich obecný princip čištění a výběr vhodné mokřadní vegetace. Dále je popsáno několik hlavních složek znečištění odpadních vod a součástí práce je pomocí poskytnutých dat jejich vyhodnocení u vybraných kořenových čistíren. Konkrétně se jedná o kořenové čistírny v obci Spálené Poříčí, Olší nad Oslavou, Rudíkov, Osová Bítýška a Křoví. Tato práce je zaměřena na vyhodnocení dlouhodobé účinnosti vybraných kořenových čistíren. U většiny výsledků se prokázala velmi dobrá úroveň čištění odpadních vod vybranými KČOV. Constructed wetlands represent a suitable alternative for wastewater treatment nowadays. They are irreplaceable in Czech Republic as well as worldwide. Initially, they were not accepted unanimously by the water authorities due to the simple technological design.
In this Bachelor thesis, the main types constructed wetlands for wastewater treatment, their general principle of cleaning and suitable wetland vegetation are described. Also, the main components of pollution in the waste water are evaluated in the thesis. The thesis provides an evaluation of treatment performance of five constructed wetlands, namely Spálené Poříčí, Olší nad Oslavou, Rudíkov, Osová Bitýška and Křoví. This thesis is focused on the evaluation of the long-term treatment efficiency in terms of BOD5, COD, suspended solids, ammonia nitrogen and phosphorus. The most results show a very good level of wastewater treatment of surveyed constructed wetlands.
Klíčová slova:
kořenové čistírny; odpadní voda; účinnost čištění; organické látky
dostupnost_czu
Vyhodnocení účinnosti čištění vybraných KČOV
čištění. V této bakalářské práci jsou popsány hlavní typy umělých mokřadů pro čištění odpadních vod, jejich obecný princip čištění a výběr vhodné mokřadní vegetace. Dále je popsáno několik ...
Vliv silniční dopravy na chemický stav vodního toku Chvalka
Nagy, Miroslav; Komínková, Dana; Jana, Jana
2016 - český
Cílem práce je zhodnotit chemický stav vodního toku Chvalka v Praze před/po dešťové události a vliv splachů z Pražského okruhu (Východní spojky) pomocí laboratorních rozborů vody a sedimentů. Z výsledků lze konstatovat, že potok Chvalka je silně znečištěn antropogenní činností již před zaústněním splachů z Východní spojky. Tyto splachy mají na fyzikálně-chemické ukazatele kvality vody (s výjimkou Cl-) v potoce minimální či žádný vliv. Naopak je tomu u sledovaných těžkých kovů (Cu, Pb, Cr a Zn), kdy nejvyšší koncentrace byly naměřeny právě na lokalitách ovlivněné splachy z Východní spojky. Odběr a laboratorní rozbor sedimentů, byl pro malé změny koncentrací v čase a časovou náročnost proveden pouze jednou. Z důvodů málo dat k porovnání lze pouze konstatovat, že splachy z Východní spojky mají vliv na zvýšené koncentrace Zn a možná Ni. The aim is to assess the chemical status of a water course Chvalka in Prague before/after rain events and the effect of discharge from the Pražský okruh (Východní spojka) using laboratory analysis of water and sediment. From the results we can say that the creek Chvalka is heavily polluted by human activities before mouthing of discharge from Eastern clutch. These runoffs (except Cl) have on the physico-chemical indicators of water quality of the creek little or no influence. In contrast to the heavy metals (Cu, Pb, Cr and Zn), the highest concentrations were measured just at the locations affected by runoffs from Východní spojka. Sampling and laboratory analysis of sediments were for small changes in concentration overtime and time demands made only once. Because of little data to comparison can pronounce that runoff from Východní spojka have an impact on increased concentrations of Zn and maybe even Ni.
Klíčová slova:
drobné vodní toky; splachy z dopravy; těžké kovy; sedimenty; fyzikálně-chemický ukazatelé
dostupnost_czu
Vliv silniční dopravy na chemický stav vodního toku Chvalka
Cílem práce je zhodnotit chemický stav vodního toku Chvalka v Praze před/po dešťové události a vliv splachů z Pražského okruhu (Východní spojky) pomocí laboratorních rozborů vody a sedimentů. ...
Zemědělství v rámci trvale udržitelného rozvoje agrárního sektoru
Frýdlová, Monika; Boháčková, Ivana; Smutka, Luboš
2015 - český
Zemědělství již od počátku lidstva patřilo k nejdůležitějším odvětvím a zaujímalo v hospodářství silnou pozici. Kromě toho, že zemědělství zajišťuje produkční funkci v závislosti na přírodních zdrojích a jejich kvalitě, rovněž utvářelo z historického pohledu krajinu. Počátky zemědělské činnosti nebyly spojeny s žádnými negativními environmentálními dopady. Zemědělství vznikalo v oblastech, které byly málo ekologicky zranitelné, negativní dopady, které se projevovaly, byly jen lokální a podobaly se přírodním narušením, dobou ani svojí periodicitou nemohly překročit meze, které by znamenaly trvalé poškození. Během tohoto období až do počátků industrializace bylo zemědělství dynamickým faktorem, který podporoval vývoj lidské společnosti. Během posledních dvou století prodělalo zemědělství velkou proměnu. Jak podotýká KIRCHENMANN et BIRD (2006), začátek přeměny zemědělství na průmyslový systém, je spojen s počátkem průmyslově vyráběného nářadí a strojů, s výrobou a používáním minerálních hnojiv a se zavedením strojní tažné síly (KOSTELANSKÝ et al., 2009). V prvních desetiletích 20. století se můžeme setkat s prvními publikovanými výstupy, které poukazují na poškození úrodnosti půdy, na změny v agroekosystémech, na zvýšení výskytu chorob a škůdců a snížení kvality potravin. Mnoho vědců nesouhlasilo se stále se zužujícím pohledem na přírodní systémy a procesy a jejich roli v zemědělství (HARWOOD, 1983). Jak podotýká RAMAN (2006) dopady industrializace zemědělství na okolní prostředí byly stále významnější. Především po 2. světové válce dochází k podpoře a rozvoji konvenčního zemědělství, v důsledku toho, že státy nebyly schopny soběstačně zajišťovat svoji zemědělskou produkci. Celosvětově docházelo k masivní intenzifikaci zemědělství, rozsáhlému používání průmyslových hnojiv a pesticidů, závlahám, střídavému obhospodařování zemědělské půdy a zavádění monokultur, které mají vliv jak na druhovou, tak i genetickou diverzitu. Tyto změny byly dány nízkými výrobními náklady a sledována byla pouze ekonomická hlediska. Díky intenzifikaci zemědělství se rychle zvýšily výnosy, na druhou stranu byly velmi rychle vyváženy negativními dopady na životní prostředí -- erozí půdy, znečištěním podzemních vod, zvýšeným výskytem plevelů a nemocí, které byly rezistentní vůči chemickým postřikům. Kritizováno bylo bezohledné využívání 2 technických zařízení. V posledních letech minulého století se naplno projevily problémy spojené s dlouhodobým rozvojem intenzivního způsobu zemědělské výroby. V reakci na tento nepříznivý vývoj vznikaly různé formy zemědělství, jejichž cílem je především šetrnost k životnímu prostředí s minimalizací používání chemických vstupů. Alternativní, ekologicky zaměřené zemědělské směry, kam lze zařadit i ekologické zemědělství, se rozvíjí od počátku minulého století. Ekologické zemědělství představuje takový systém hospodaření, který zakazuje používání syntetických hnojiv a pesticidů, využívá šetrné způsoby k potlačení plevelů, škůdců a chorob, přispívá k celkové harmonii agroekosystému a jeho biodiverzitě, upřednostňuje využívání obnovitelných zdrojů energie a recyklaci použitých surovin. Ekologické zemědělství tak plně odpovídá principům trvale udržitelného rozvoje zemědělství, které neplní pouze produkční funkci zemědělství, ale také mimoprodukční funkce. Trvale udržitelné zemědělství tedy představuje vícedimenzionální pojem, který v sobě zahrnuje jak oblast životního prostředí, ekonomie, tak společenských aspektů, které jsou vyjádřeny mnoha způsoby. Od 90. let minulého století se stále hledají způsoby, jak šíři zemědělské problematiky zjednodušit, kvantifikovat a jak ji posuzovat pomocí různých metod a zjednodušených modelů, které povedou jak k optimalizaci zemědělských produkčních systémů, tak budou využívány i jako podklad pro politické rozhodování v této oblasti. Za nejvhodnější nástroj k posuzování trvalé udržitelnosti jsou považovány indikátory, které umožňují srozumitelnou formou prezentovat často velmi složité jevy v jednotlivých agrosystémech. Indikátory jsou ve většině případů číselně vyjádřitelné a poskytují informace, které umožňují posoudit stupeň plnění cílů trvalé udržitelnosti v dané oblasti. Dnes známé soubory indikátorů byly a jsou stále vyvíjeny především v západních zemích, kde převládá intenzivní zemědělská činnost. Jen v Evropě existuje více než 40 metod pro hodnocení trvalé udržitelnosti zemědělství. GLIESMANN et al. (2010) uvádí, že na trvale udržitelné zemědělství je nutné pohlížet jako na živý proces vzhledem k neustále se měnícím podmínkám, než-li jako na určitý konečný stav. V oblasti zemědělství se tedy jedná o neustále hodnocení a vylepšování postupů hospodaření směřující k "zemědělství, které je ekologicky zdravé, ekonomicky životaschopné a sociálně spravedlivé". (FRANCIS at YOUNGBERG (1990) The sustainability discourse clearly gives priority to the so-called "three-pillar model", according to which sustainable development should equally try to reach ecological, economic, and social goals. An increasing variety of methods is being proposed to address the question of the measurement of sustainable development. The concept of sustainable development can be interpreted in many different ways, but at its core is an approach to development that looks to balance different, and often competing, needs against an awareness of the environmental, social and economic limitations we face as asociety. Submitting theses deal with measuring sustainable agriculture and introduces a practical methodology for evaluating the sustainability of agriculture system by means of composite indicators. This methodology was based on calculating seven sustainability indicators that cover the three components of the sustainability concept (economic, social and environmental). The methodological proposal implemented in theses allowed an integrated vision of agricultural sustainability and careful selection of sustainability indicators, carried out on the basis of reliability criteria and applicability. The evaluation of agricultural sustainability/production system sustainability using the methods suggested is a potentially useful tool for public decision-makers who are tasked with designing and implementing agricultural policy. The results demonstrated the usefulness of analyzing several sustainability indicators in conjunction, in order to obtain more robust results. Such information can help to improve current agricultural policies, such as income policy, agricultural structure policy and rural development policy, with the aim of improving the sustainability of the agricultural sector.
Klíčová slova:
trvale udržitelné zemědělství; trvale udržitelý rozvoj; ekologické zemědělství
dostupnost_czu
Zemědělství v rámci trvale udržitelného rozvoje agrárního sektoru
a sledována byla pouze ekonomická hlediska. Díky intenzifikaci zemědělství se rychle zvýšily výnosy, na druhou stranu byly velmi rychle vyváženy negativními dopady na životní prostředí -- erozí půdy, ...
NUŠL poskytuje centrální přístup k informacím o šedé literatuře vznikající v ČR v oblastech vědy, výzkumu a vzdělávání. Více informací o šedé literatuře a NUŠL najdete na webu služby.
Vaše náměty a připomínky posílejte na email nusl@techlib.cz
Provozovatel
Zahraniční báze