Ano (82)
Použitá omezení
(2)
Počet nalezených dokumentů:
82
Publikováno od
do
Chemická rizika kontaminace potravin a pokrmů
MARŠÁLKOVÁ, Alena
2008 - český
Bakalářská práce se zabývá riziky chemické kontaminace potravin a pokrmů a možnými zdravotními riziky konzumentů. Práce nejdříve pojednává o cizorodých látkách obecně. Poskytuje stručný přehled jak látek aditivních, které jsou do potravin přidávány záměrně, tak látek kontaminujících. Za kontaminanty potravin jsou označovány látky nežádoucí s jejichž přítomností je však nutno v potravinách počítat. Mohou vznikat přímo v potravinách nebo do nich pronikat z vnějšího prostředí již v zemědělské prvovýrobě, při skladování, dopravě, ale i během technologického kulinárního zpracování, případně v důsledku znečištění životního prostředí. Takové látky pak mohou působit negativně na zdraví člověka. Další část práce je zaměřena již na konkrétní kontaminující látky. Jedná se o dusičnany, dusitany a akrylamid. Dusičnany a dusitany jsou jednak látky kontaminující a jednak látky přidávané do potravin záměrně jako potravinářská aditiva. Jako aditiva jsou užívány z důvodů senzorických a protektivních. V prvním případě jde o zajištění stálého růžového zbarvení uzenin a nakládaného masa. V případě druhém slouží jako inhibitory růstu mikoroorganismů Clostridium botulinum a tím zabraňují vzniku nebezpečného botulotoxinu. Jako kontaminanty se dusičnany vyskytují především v potravinách rostlinného původu, kam se dostávají z půdy a vody v důsledku koloběhu dusíku v přírodě. Akrylamid je nově nalezený kontaminant potravin. Je považován za vysoce nebezpečnou látku z hlediska možné perorální expozice. Tato nebezpečnost spočívá v jeho neurotoxickém, genotoxickým a možném karcinogenním působení na člověka. Vzniká v potravinách s vyšším obsahem redukujících cukrů při jejich výrobě či kulinární úpravě působením teplot vyšších jak 120C. Práce má sloužit jako informační materiál pro širokou veřejnost jakožto konzumenty a případně pro provozovatele různých potravních zařízení. Jejím cílem je poukázat na možná zdravotní rizika plynoucí z konzumace různých druhů potravin a pokrmů a také na možnosti jak tato rizika eliminovat na nejnižší možnou úroveň, případně jim zcela předcházet. The bachelor thesis deals with the risks of chemical contamination of food and possible health risks for the consumers. Firstly, there is a general outline of foreign substances including the additives, which are added to foods intentionally, and contaminants. The contaminants are viewed as undesirable substances which occasionally occur in foods. They develop directly in the foods or penetrate into them from the outside during the basic stages of agricultural production, in stores, during transportation or during processing for culinary purposes, or due to environmental pollution. Such substances can have negative effects on human health. The second part of the thesis focuses on concrete contaminants - nitrates, nitrites and acrylamide. Nitrates and nitrites are both contaminants and additives. Their use as food additives is motivated by their sensoric and protective effects. The sensoric function is to ensure a permanent pink colour of smoked meat and other meat products. The protective function consists in inhibiting the growth of the microorganisms Clostridium botulinum and thus preventing the origination of dangerous botulin. The nitrates exist as contaminants mainly in foods of vegetable origin, penetrating them from soil and water due to nitrogen cycle in the nature. The acrylamide is a newly discovered food contaminant. It is considered to be a very dangerous substance as regards possible peroral exposure. The danger consists in its neurotoxic, genotoxic and possible carcinogenic effects. It originates in foods with a higher content of reducing sugars during the process of production or culinary processing if the temperature is higher than 120° C. The thesis should provide information for the public as consumers or providers of different food-processing facilities. Its main objective is to pinpoint some risks connected with the consumption of various foods and meals, and to eliminate the risks as much as possible or to avoid them completely.
Klíčová slova:
Akrylamid; dusičnany; dusitany; kontaminace; potraviny; pokrmy; Acrylamide; nitrates; nitrites; contamination; foodstuffs; dishes
Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři JČU.
Chemická rizika kontaminace potravin a pokrmů
prvovýrobě, při skladování, dopravě, ale i během technologického kulinárního zpracování, případně v důsledku znečištění životního prostředí. Takové látky pak mohou působit negativně na ...
Koncentrace živin a jejich odnos z povodí
JIRKOVSKÁ, Veronika
2012 - český
Tato práce má za cíl přiblížit problematiku zvyšování koncentrací živin v povodí, a dále pak v celém komplexu přírodních složek, obzvláště ve vodách. V rámci práce jsou určeny nejvíce problémové živiny, které mají vliv na kvalitu vody, tj. dusík a fosfor. Dále je zde popsán koloběh obou sledovaných živin v přírodě a charakterizovány jsou také faktory, které ovlivňují vyplavování těchto živin do vod (z povodí). S tím souvisí i ohodnocení aktivit člověka, které významně zasahují do chodu krajinných složek a jaké následky s sebou tyto činnosti přinášejí hlavně v souvislosti se znečištěním vodních útvarů. V práci je také stručně popsána situace vývoje jakosti This work aims to approach the problems of the increasing concentrations of nutrients in the catchment area and then in the entire complex of the natural components, especially in water. In most of my work I deal with the problematic nutrients that affect the quality of water, that means nitrogen and phosphorus. Next there is also described the cycle of the both observed nutrients in nature and also characterized the factors that influence the leaching of these nutrients out into the water (from catchment area). This has also the connection with the evaluation of human activities that significantly interfere in the development of the landscape components and the consequences that come with these activities mainly relating to the pollution of water structures. My work is also briefly focused on the situation of the development of water quality in the world and in the Czech Republic in conjuction with the way, how water was and has been influenced by human activities.
Klíčová slova:
dusík; fosfor; eutrofizace vod; jakost vody; nitrogen; phosphorus; eutrophication of water; water quality
Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři JČU.
Koncentrace živin a jejich odnos z povodí
Tato práce má za cíl přiblížit problematiku zvyšování koncentrací živin v povodí, a dále pak v celém komplexu přírodních složek, obzvláště ve vodách. V rámci práce jsou určeny nejvíce ...
Ekologické vodohospodářské havárie v okrese Tábor v období 1995 - 2005
URBAN, Jan
2007 - český
Ekologické vodohospodářské havárie v okrese Tábor v období 1995 - 2005 V rozvinuté, hustě osídlené zemi rostou nároky na vodu, která je nepostradatelná pro život na Zemi a pro výrobní procesy lidské společnosti. Zajišťování krytí potřeby vody se v posledních letech stává limitujícím faktorem rozvoje prakticky všech hospodářských sfér. Vodní hospodářství se tak dostává do popředí veřejného zájmu. Nároky pochopitelně rostou i v dalších hospodářských sférách a oblastech života. Naplňování těchto požadavků je spojeno s řadou činností, které mají určitý vliv na čistotu vod. Vedle trvalého znečišťování, či ovlivňování kvality vody se hovoří i o vodohospodářských haváriích. Jedná se zpravidla o akutní stavy, které mají negativní vliv na užitné vlastnosti vody a způsobují biologické, hygienické, estetické a další závady. Opatření k sanaci havárií bývají pracná a také finančně nákladná. Proto je cílem všech sfér činností zavčas předejít znečišťování povrchových, či podzemních vod. Předmětem této práce bylo posouzení ekologických vodohospodářských havárií v okrese Tábor v období 1995 {--} 2005. Na základě řešených případů byla snaha o analýzu příčin vzniku havarijních situací, hodnocení mechanismů řešení vodohospodářských havárií a hodnocení jejich důsledků. Z dosavadních poznatků se vyvozovaly závěry jak pro sféru prevence, akčně-sanační část, tak pro oblast finální konsolidace stavu. Z dostupných dat let 1995 {--} 2005 vyplynulo, že na území okresu Tábor bylo šetřeno 142 havarijních případů znečištění, či ohrožení povrchových a podzemních vod, popř. technických poruch v dané oblasti. Nejvíce havarijních stavů bylo evidováno v zemědělství a vodním hospodářství (po 24 % případů), další havárie byly evidovány v potravinářském průmyslu (13 %) a dopravě (16 %). Velmi závažné havarijní stavy nastaly na produktovodu, který protíná území okresu. Ze závadných látek havárie nejčastěji způsobily ropné produkty a to v 52 případech, statková hnojiva a další látky využívané v zemědělství způsobily havárie v 41situacích. Na vzniku havárií se nejvíce podílel lidský faktor a to hned v celé jedné polovině případů. Z výsledků dále vyplývá, že v 18 případech havárie zasáhly území ochranných pásem vodních zdrojů, ve 4 případech to bylo v Chráněné oblasti přirozené akumulace vod Třeboňsko. Při 21 haváriích byl také zaznamenán úhyn ryb, nebo jiných vodních živočichů. Z uvedené bilance a poznatků se pro oblast prevence dospělo k těmto závěrům: stavby, zařízení nebo činnosti, které mohou ovlivnit vodní poměry se uskutečňují se souhlasem vodoprávních úřadů. Jejich stavebně-technické provedení zpravidla nekoliduje s platnými předpisy a normami. Po stránce prevence je nezbytné dodržování zákonných ustanovení týkající se zejména periodických kontrol a revizí objektů určených ke skladování a manipulaci se závadnými látkami, dále provozování kontrolních systémů a využívání prostředků vhodných i pro vodní hospodářství. Jak pro oblast preventivní, tak i pro kontrolní a vlastní sanační činnost by bylo vhodné uplatňovat jednoduché analytické prvky. Negativem při řešení havárií je absence zpětné vazby, výsledků z laboratoře. Více pracovišť a provozů by si zasloužilo vybavit protihavarijními prostředky, soupravami. Havarijní plány by měly být výrazně zjednodušeny, dosavadní rozsah přenesen do provozních předpisů. V zájmu ochrany ryb a dalších vodních živočichů by měla být rozšířena spolupráce s veterinárními orgány a odbornými pracovišti. Legislativní rozdělení kompetencí pro oblast podzemních vod poněkud komplikuje možnosti řešení havarijních situací. Ecological water service accidents in Tabor region during 1995 - 2005 In developed, densely populated area the requirements for water are increasing, as for the element that is necessary for life on Earth and for the production processes in human society. To ensure this needs covering became a limit factor of development of all economic spheres during the last years. That´s why the water management is getting into a front of public interest. The requirements naturally increase also in others economic spheres and all life fields. Filling of these requirements is connected with many actions, that influence the water purity. Beside the consequent water pollution or water quality inducement , we can talk also about the water-service accidents. Usually we speak about the emergent situations, that have the negative influence on a water useful qualities and cause biological, sanitary, visual and other defects. Redevelopment of these accidents are very laboured and expensive. That´s why the goal of all actions spheres is to precede the pollution of surface and underground waters in time. Subject of this work was the examination of water-service accidents in Tabor region in period of 1995 {--} 2005. The base of the examinated samples was a try to analyze the emergent situation causes, evaluation of solution mechanism of water-service accidents and evaluation of their incidences. By using the current knowledges the conclusions were deduced not only for the prevential sphere, but also for action-redevelopment and financial part of final stabilization. From the database 1995 {--}2005 were found, that on the Tábor region there were a 142 emergent accidents examinated {--} pollution, surface or undeground water threats, or technical problems in given region. Most of the problems were identified in agriculture and water-service fields (24% each), other accidents in food industry ( 13%), transport (16%) . Very serious emergent situations appeared on the pipeline, that goes throug the region. Among the unheathy substances the accidens were caused mainly by the oil products (in 52 cases),fertilizers and other substances used in agriculture caused the accidents in 41 cases. Mainly the human factor appears while accident rise {--} in half of examinated cases. From the results was also deducted, that in 18 cases the accidents appeared in water sources protective zone, 4 events happened in Protective zone of natural water accumulation Třeboňsko. 21 accidents caused the fish or other water animals kill. From the given balance-sheet and knowledges the following conclusions for prevential sphere were made: constructions, equipments or actions, that can influence the water situation are made with the agreement of water right authorities, Their contruction {--} technical implementation mostly doesn´t collide with valid regulations and standarts. In prevential sphere is necessary to keep the legal regulations, related mainly to the periodic checks and revisions of objects build for stocking and manipulation with unhealthy substances, also the prosecution of control systems and using the instruments usefull also for the water-service. Not only for the prevential sphere, but also for the check and redevelopment activities theirselves would be suitable to exert the simple analytic components. The negative part during the accident solution is the feedback and laboratory results absence. More workshops and work stations should have their own contra-accident instruments. Wrecking plans should be much more easier, current range should be include into a operating regulations. In the interest of fish and othe water animals protection the cooperation with specialised workplaces and veterinary authorities should be extended. Legal share of competence for the sphere of undergroung water little bit complicate the wrecking situations solution possibilities .
Klíčová slova:
Havárie; ropné látky; kontaminace; sanace; monitoring; toxicita; recipient; Accident; oilmatters; contamination; sanitation; monitoring; toxicity; water recipient
Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři JČU.
Ekologické vodohospodářské havárie v okrese Tábor v období 1995 - 2005
Tábor bylo šetřeno 142 havarijních případů znečištění, či ohrožení povrchových a podzemních vod, popř. technických poruch v dané oblasti. Nejvíce havarijních stavů bylo evidováno ...
Využití bioakumulačních schopností vodních mechů k monitorování vybraných rizikových prvků v povrchových vodách
BEDĚRKOVÁ, Ivana
2007 - český
Cílem bakalářské práce bylo sestavení důkladné literární rešerše na téma využití bioakumulačních schopností rostlin, zvláště vodních mechů, pro biomonitoring výskytu těžkých kovů a některých dalších rizikových prvků v povrchových vodách. Vodní mechy jsou dobře použitelné k biomonitoringu, některé cévnaté rostliny se úspěšně uplatňují při dekontaminaci odpadních vod. The aim of the bachelor work was a complete literary compilation of the theme of using bioaccumulation efficiency of plants, especially water mosses, for a biomonitoring of the occurrence of heavy metals and some other risk elements in surface waters. Water mosses are useful for biomonitoring, some vascular plants gain ground in decontamination of waste waters.
Klíčová slova:
akumulace; dekontaminace; monitoring; těžké kovy; vodní mech; znečištění; accumulation; decontamination; monitoring; heavy metals; water moss; pollution
Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři JČU.
Využití bioakumulačních schopností vodních mechů k monitorování vybraných rizikových prvků v povrchových vodách
Cílem bakalářské práce bylo sestavení důkladné literární rešerše na téma využití bioakumulačních schopností rostlin, zvláště vodních mechů, pro biomonitoring výskytu těžkých kovů a některých dalších ...
Společenstva vodních makrobezobratlých ovlivněna lidskými činnostmi
LET, Marek
2022 - anglický
Bezobratlí představují významnou součást vodních ekosystémů, podílející se na řadě nezbytných ekosystémových služeb. Narušením stanovišť a druhově i funkčně rozmanitých společenstev může snadno dojít k jen těžko vratným změnám. Tato práce byla zaměřena na výzkum vztahů společenstev vodních bezobratlých ovlivněných lidskou činností. Byl pozorován obecně negativní vztah mezi gradientem kontaminace insekticidy a četností proudomilných bezobratlých na úrovni vyšších taxonomických jednotek (Kapitola 2). Gradient hydrologického sucha negativně koreloval s četností skupiny jepic (Ephemeroptera), pošvatek (Plecoptera) a chrostíků (Trichoptera) - dále jen EPT - a nejlépe pozitivně koreloval s četností dospělců brouků (Coleoptera), ploštic (Heteroptera), lasturnatek (Ostracoda) a berušek vodních (Asellus aquaticus). Na základě porovnání stavu společenstva v kontrolním odběrového úseku se stavy společenstev z úseků zasažených počáteční insekticidní otravou byl předpokládán nepříznivý synergický efekt hydrologického sucha a splachů ze zemědělsky obhospodařovaných ploch. Metody v moderním zemědělství lze považovat za jednu z největších hrozeb pro vodní bezobratlé. Výsledky shrnuté v Kapitole 3 ukazují klesající zaznamenaný počet druhů EPT (avšak nikoliv četnosti EPT jedinců) spolu s rostoucí kumulací antropogenních faktorů. Nicméně pouze společenstva jepic a obzvláště pošvatek vykazovala signifikantní úbytky, zatímco chrostíci vykazovali určitou rezistenci k předpokládaným nejsilnějším antropogenním faktorům. Tyto hlavní faktory zahrnovaly zatížení kovy (kadmium, olovo a zinek) s následným vyústěním městských vyčištěných a špatně vyčištěných odpadních vod s obsahem pesticidů, léčiv, organického materiálu ze splašků a nepochybně i řady dalších neanalyzovaných látek. Navzdory zvýšené četnosti chrostíků byly u čeledí Hydropsychidae, Limnephilidae a Rhyacophilidae pozorovány známky zhoršené kondice (malformace a přítomnost uhynulých kukel) v obou typech znečištění. Prostředí znečištěné odpadními vodami bylo osídleno signifikantně zvýšeným podílem pasivních filtrátorů a predátorů z řádu chrostíků. Vidím zde nutnost dále studovat reakce společenstev vodních organismů na přísun vyčištěných odpadních vod, jelikož technologie čištění jsou v mnoha zemích světa stále zdokonalovány a je k dispozici poměrně málo publikovaných výstupů sledujících efekty zaváděných postupů na přirozené vodní ekosystémy. Kapitola 4 odhaluje negativní působení nepůvodního raka signálního (Pacifastacus leniusculus) na původní komunitu potočnic (Branchiobdellidae). Dle našich výsledků může úplné nahrazení původního raka říčního (Astacus astacus) rakem signálním vést k vymizení sledovaných dvou druhů potočnic, Branchiobdella parasita a B. pentadonta. Na lokalitě se sympatrickým výskytem raka říčního a signálního byly rovněž pozorovány potenciální rozdíly mezi oběma raky v korelacích mezi četnostmi obou druhů potočnic. Četnosti větší potočnice B. parasita pozitivně korelovaly s četností menší B. pentadonta pouze u raka signálního, přičemž tento vztah může být až negativní u velkých hustě osídlených jedinců raka říčního. Byla tudíž předpokládána potenciální kompetice o životní prostor. Doprovodný laboratorní experiment ukázal, že rak signální se mechanicky zbavuje epibiontů ve vyšší míře ve srovnání s rakem říčním. Výsledky tedy demonstrují potenciální ztráty v biodiverzitě nenápadných skupin organismů vznikající introdukcí invazních druhů. Poznatky v oblasti reakcí přírodních společenstev vodních bezobratlých na člověkem vyvolané změny v životním prostředí mohou být důležité například při posuzování důsledků nově plánovaných nebo aktuálně působících antropogenních činností v kulturní krajině. Tato dizertační práce rovněž poskytuje zpětnou vazbu laboratorním studiím, jejichž aplikovatelnost na reálné podmínky je často omezena zjednodušeným umělým prostředím. Macroinvertebrates represent an essential part of aquatic environments contributing to various ecosystem services. Disregarding the importance of their habitats and stable and functionally diverse communities can cause hardly reversible losses. This Thesis aimed to reveal relationships between responses of aquatic macroinvertebrate communities and the consequences of human activities. The general negative relationship between the gradient of insecticide contamination and abundances of higher taxonomic units of the stream macroinvertebrates was observed (Chapter 2). The gradient of droughts correlated negatively to the abundances of mayflies (Ephemeroptera), stoneflies (Plecoptera) and caddisflies (Trichoptera) - hereinafter referred as "EPT" - and the most positively to the abundances of coleopteran adults, heteropterans, ostracods, and water lice. Disturbing synergic effects of droughts and agricultural runoff were assumed based on the comparisons between communities sampled in the control site and initially contaminated downstream sites. The practices in modern agricultural systems can be considered one of the greatest threats to aquatic macroinvertebrate fauna. Results summarised in Chapter 3 show decreasing richness of EPT taxa (however, not their abundances) along with the involvement of an increasing number of anthropogenic factors. Nevertheless, only the mayflies and especially stoneflies showed significant negative responses, whilst caddisflies generally exhibited resistance to the presumably strongest anthropogenic factors; namely to contamination by trace metals (cadmium, lead and zinc) and to subsequent loads of treated and "poorly treated" municipal wastewaters containing pesticides, pharmaceutical active compounds, sewage-derived organic matter, and undoubtedly other not identified kinds of pollutants. Despite the higher caddisfly abundance, there were detected signs of worsened health status in hydropsychids, limnephilids and rhyacophilids, particularly detected malformations and the presence of dead pupae in both types of contaminated environments. However, the environment polluted by wastewaters exhibited a significant relationship to a highly increased relative contribution of passive filter feeders and predators within the EPT community. Since wastewater treatment technologies have been enhanced in many countries and there is a lack of published evidence about their complex effect on aquatic ecosystems, future studies are required. Chapter 4 reveals the negative effect of non-native signal crayfish (Pacifastacus leniusculus) on the native branchiodellid community. According to our results, the total replacement of the native noble crayfish (Astacus astacus) by signal crayfish can lead to the disappearance of two species Branchiobdella parasita and B. pentadonta. Potential differences between crayfish species in correlations between abundances of both branchiobdellids were observed in the locality with the sympatric occurrence of noble crayfish and signal crayfish; the abundance of bigger-sized B. parasita positively correlated to the abundance of B. pentadonta only in the signal crayfish, whilst this relationship may be negative in the big-sized noble crayfish densely infested by both species. Potential competition for space was assumed. The experiment in laboratory conditions revealed more intensive grooming in signal crayfish. The results demonstrate the loss of overlooked biodiversity associated with the invasive species introduction. Knowledge of how communities of aquatic invertebrates respond to anthropogenic changes in the environment can be useful, e.g., during the assessment of the implications of planned or currently active human interferences for cultural landscapes. This Thesis will provide useful information for laboratory studies, of which the interpretation is often limited as they are carried out in artificial environments.
Klíčová slova:
Makrozoobentos; Environmentální podmínky; Disturbance; Znečištění; Degradace stanovišť
Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři JČU.
Společenstva vodních makrobezobratlých ovlivněna lidskými činnostmi
i řady dalších neanalyzovaných látek. Navzdory zvýšené četnosti chrostíků byly u čeledí Hydropsychidae, Limnephilidae a Rhyacophilidae pozorovány známky zhoršené kondice (malformace a přítomnost ...
The effect of selected pharmaceuticals on growth, biomass and activity of soil microorganisms
JIŘÍK, František
2020 - anglický
Kontaminace povrchových vod a půd léčivy je ekologický problém, který představuje do budoucnosti velké riziko nejen pro životní prostředí, ale i pro lidskou společnost. Ačkoliv byla přítomnost léčiv v půdě již prokázána a jejich chování bylo důkladně popsáno, stále chybí informace o vlivu léčiv na mikrobiální společenství, které tento biotop obývají. Tato práce se zaměřuje na změny ve složení a početnosti bakteriálních společenstev v zemědělských půdách kontaminovaných irbesartanem. Pharmaceutical pollution in surface water and soil is an ecological problem that can have serious consequences on the environment and even on human society in the future. Although the presence and behavior of pharmaceuticals in surface water and soil have been already described, there is still missing knowledge about the influence of these drugs on the microorganisms that inhabit the soil environment. The thesis was focused on changes in the abundance and diversity of bacterial communities in agricultural soil under treatment with pharmaceutical irbesartan.
Klíčová slova:
půdní mikroorganismy; půdní znečištění; léčiva; irbesartan; hojnost bakterií; produkce biomasy; fluorescence; inkorporace radioaktivně značeného leucinu
Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři JČU.
The effect of selected pharmaceuticals on growth, biomass and activity of soil microorganisms
Kontaminace povrchových vod a půd léčivy je ekologický problém, který představuje do budoucnosti velké riziko nejen pro životní prostředí, ale i pro lidskou společnost. Ačkoliv byla ...
Hodnocení přínosu z rekreačního využití okolí Orlické nádrže v souvislosti s jejím vyčištěním.
HANZLÍKOVÁ, Tereza
2014 - český
Cílem diplomové práce je zhodnotit rekreační potenciál území Orlické přehrady v případě jejího vyčištění. Předmětem zkoumání je hodnocení rekreačního využití pomocí ekonomických metod pro oceňování environmentálních statků a z hlediska lidského faktoru. Na základě provedených analýz v rámci získaných dat provést ověření, zda - li vyčištění Orlické přehrady přinese vyšší ekonomický přínos. The aim of the thesis is to evaluate the recreational potential of the Orlik dam in the event of a cleanup. The subject of research is the evaluation of recreational use through economic methods for valuing environmental goods and in terms of human factors. Based on the analysis of data collected as part of the verification - if cleaning the Orlik dam will bring greater economic benefits.
Klíčová slova:
ekonomické metody oceňování environmentálních zdrojů metoda kontingentního oceňování metoda cestovních výdajů znečištění vodní nádrže Orlík oceňování rekreačního území znečištění životního prostředí znečištění vod; economic valuation methods of environmental resources contingent valuation method method of travel expenses water pollution Orlik valuation of recreational areas pollution water pollution
Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři JČU.
Hodnocení přínosu z rekreačního využití okolí Orlické nádrže v souvislosti s jejím vyčištěním.
Cílem diplomové práce je zhodnotit rekreační potenciál území Orlické přehrady v případě jejího vyčištění. Předmětem zkoumání je hodnocení rekreačního využití pomocí ekonomických metod pro oceňování ...
Zhodnocení variantních řešení revitalizace zámeckého parku Maříž a návrh alternativního řešení revitalizace
KALVODOVÁ, Vanda
2018 - český
Výsledkem předkládané diplomové práce na téma "Zhodnocení variantních řešení revitalizace zámeckého parku Maříž a návrh alternativního řešení revitalizace" je vlastní návrhová varianta a zhodnocení variantních řešení revitalizace zámeckého parku Maříž. První variantou je tzv. "bezzásahová varianta", ve které je popsán stav zámeckého parku v roce 2009, před provedením jakéhokoliv revitalizačního zásahu. Druhou variantou je "návrhová varianta", zpracovaná projektanty pro vlastníka parku. Poslední variantou je "varianta vlastní", která je zpracována autorkou diplomové práce. Každá varianta je hodnocena z hlediska kulturně-historického, ekologického, ekonomického, sociálního a edukativního pomocí SWOT analýzy.V rámci diplomové práce bylo zjištěno, že v obci Maříž již částečně proběhla revitalizace zeleně. Problémem v současné době je znečištění povrchových vod odpadními vodami. The result of the proposed diploma thesis on "Revitalization variants assessment of the Maříž chetau park and proposal of alternative solution of park revitalization concept" is a "own variant" and evaluation of the alternative solutions for the revitalization of the Maříž chateau park. The first variant is named "non-intervention variant", which describes a status of the chateau park in year 2009, before making any intervention for revitalization. The second variant is a "design variant", that planners worked out for the owner of the park. The last variant is the "own variant" processed by the author of this diploma thesis. Each variant is evaluated in cultural-historical, ecological, economical, and social and educational terms through SWOT analysis. The diploma thesis found that in a village of Maříž there is already partly revitalization of the greenery. The main problem is the surface water pollution by waste water at present. The waste water problem is processed within of alternative solution of park revitalization koncept.
Klíčová slova:
zeleň; zámecký park; vodní prostředí; krajina; revitalizace; znečištění vod; SWOT analýza; greenery; castle park; watercourse; landscape; revitalization; water pollution; SWOT analysis
Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři JČU.
Zhodnocení variantních řešení revitalizace zámeckého parku Maříž a návrh alternativního řešení revitalizace
bylo zjištěno, že v obci Maříž již částečně proběhla revitalizace zeleně. Problémem v současné době je znečištění povrchových vod odpadními vodami.
Monitoring vranky obecné (\kur{Cottus gobio}) v horním toku Labe.
GUČÍK, Michal
2013 - český
Vranka obecná je poměrně běžným druhem našich pstruhových vod. Obývá zejména neznečištěné horské potoky a říčky. Je velmi náročná na kvalitu vody a množství rozpuštěného kyslíku, díky čemuž je považována za významný bioindikátor zdravého prostředí. Význam práce spočíval posouzení vlivu uměle vyvolané a přirozené povodně na populaci vranky obecné a v jejich vzájemném srovnání. V roce 2011 byly na horním toku Labe pořádány vodácké závody, díky kterým byla vytvořena umělá povodeň (odpuštění velkého množství vody z přehrady Labská během krátké doby.Před i po povodni byl proveden odlov elektrickým agregátem. Při prvním odlovu před povodní byly ryby značeny elastomerovými značkami podle jednotlivých lokalit různými barvami a poté byly vysazeny zpět do míst původního výskytu. Po povodni byly počítány označené ryby a byl zjišťován jejich posun tokem. Totéž proběhlo i v roce 2012, kdy korytem v námi sledovaném úseku prošla přirozená jarní povodeň, která měla charakter stoleté vody. Na základě této studie byl potvrzen předpoklad o ničivějších následcích uměle vyvolané povodně, při které dochází k mnohem rychlejšímu nárůstu i poklesu průtoku vody v korytě toku. Bullhead is common fish of our trout zones of streams and small rivers. It lives in mountain streams or small rivers. It needs clear water with high oxygen saturation. Therefor bullhead is used as a bioindicatorof clear waters. The aim of our experiment was compare the influence of artificial and natural flood on bullhead population in river Labe. Artificial flood was caused by wild water race competition in 2011. There was drained the water reservoir Labská during this event. The observed stretch of river Labe was fished out before and after this competition using electric generator. The fish obtained before the artificial flood were branded and released back to the river. New out fishing was done immediately after the flood. There were counted and measured the fish with or without brands. The same manner was used for obtaining of dates before and after natural flood in 2012. The main result of this experiment is showing the artificial flood is more destructive and dangerous than natural flood. The reason is faster increase and decrease of flow in river during the artificial flood.
Klíčová slova:
umělá povodeň; přirozená povodeň; drift; značení ryb; elektrolov.; artificial flood; natural flood; drift; branding of fish; electric generator out fishing.
Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři JČU.
Monitoring vranky obecné (\kur{Cottus gobio}) v horním toku Labe.
Vranka obecná je poměrně běžným druhem našich pstruhových vod. Obývá zejména neznečištěné horské potoky a říčky. Je velmi náročná na kvalitu vody a množství rozpuštěného ...
Vliv chemikálií přítomných ve výtocích z čistíren odpadních vod na ryby
GRABICOVÁ, Kateřina
2014 - anglický
Farmaka a látky každodenní potřeby (tzv. personal care products, PPCP), patří mezi chemikálie, které jsou používané či vyráběné po celém světě ve velkém množství. Tyto látky jsou vyloučeny či vyhozeny do odpadu a společně s odpadní vodou vstupují do čistíren odpadních vod (ČOV). Ne všechny látky jsou v několika stupňovém čistícím procesu odstraněny a prostřednictvím výtoků z ČOV se dostávají do životního prostředí. Tato disertační práce je zaměřena na PPCP na jejich přítomnost ve vodním prostředí a na zjišťování jejich možného vlivu na vodní organismy. Hodnocení rizik plynoucích z přítomnosti cizorodých látek ve vodním prostředí je obvykle založeno na laboratorních studiích. V rámci této práce bylo první testovanou látkou léčivo verapamil, který je hojně předepisován k léčbě srdečních nemocí a na snížení krevního tlaku. K testování tohoto léčiva byly použity dva typy testů akutní s vysokými koncentracemi a subchronický, kde byla testována i koncentrace odpovídající reálným koncentracím této látky ve vodním prostředí. Embrya a larvy kapra obecného (Cyprinus carpio) vystavené působení verapamilu vykazovaly deformace a otoky těl. Bylo pozorováno i snížení tepové frekvence. Podle stanovené hodnoty 96hLC50 může být verapamil zařazen mezi škodlivé či jedovaté látky. Další testovanou látkou byla 2-fenylbenzimidazole-5-sulfonová kyselina (PBSA). Tato kyselina patří do skupiny UV filtrů používaných např. v opalovacích krémech a, jak bylo v rámci naší terénní studie zjištěno, vyskytuje se v povrchových vodách jižních Čech v relativně vysokých koncentracích. I přesto, že biokoncentrace PBSA v tkáních a plazmě pstruha duhového (Oncorhynchus mykiss) byla nízká, aktivita 7-ethoxyresorufin-O-deethylasy, 7-methoxyresorufin-O-deethylasy a 7-penthoxyresorufin-O-deethylasy u exponovaných ryb byla zvýšená, z čehož vyplývá, že byla ovlivněna aktivita cytochromů P450, a to i koncentrací PBSA běžně stanovovanou v povrchových vodách. Ryby žijící ve volné přírodě jsou však vystaveny působení různorodých směsí chemických látek. V následné studii byl proto použit přístup, kdy byl pstruh duhový vystaven přímo působení výtoku z ČOV v Göteborgu, druhé největší ČOV ve Švédsku. Pozornost byla zaměřena na výskyt antidepresiv v krevní plazmě a tkáních ryb po jejich 13 denní expozici. Citalopram, sertraline a venlafaxine byly nalezeny v mozku a játrech těchto ryb. Protože se tato léčiva používají k léčbě depresí a jiných psychických poruch, je možno předpokládat, že může být také ovlivněno i chování ryb vystavených působení těchto látek. Akvarijní a klecové experimenty jsou však pro ryby stresující a navíc nezohledňují příjem cizorodých látek potravou. Důležitou součástí potravy ryb jsou bentické organismy. Je mnoho studií, které se zabývají vlivem znečištění na bentické organismy, ale tyto studie jsou obvykle zaměřeny na biodiverzitu či ovlivnění biomasy. Dalším cílem práce bylo zjistit, zda se léčiva kumulují v tělech bentických organismů. Byly studovány dva druhy bentických druhů, larvy chrostíků (Hydropsyche sp.) a pijavky (Erpobdella octoculata). V larvách chrostíků došlo ke kumulaci antibiotik azithromycinu a clarithromycinu, kardiovaskulárního léčiva verapamilu, protiplísňového léčiva klotrimazolu a antidepresiv sertralinu a citalopramu. V pijavkách byly nalezeny valsartan (kardiovaskulární léčivo), diklofenak (protizánětlivé léčivo) a také, stejně jako v larvách chrostíků, sertraline a klotrimazol. Velmi perspektivní metodou používanou ke vzorkování životního prostředí je pasivní vzorkování. V reálných podmínkách byla provedena a ověřena kalibrace pasivních vzorkovačů. Pasivní vzorkovače POCIS (Polar Organic Chemical Integrative Samplers) byly použity ke vzorkování 21 lokalit České republiky pro stanovení psychoaktivních farmak. Pro využití pasivních vzorkovačů jako exaktní metody pro sledování farmak a drog ve vodním prostředí je zapotřebí dalšího výzkumu. There are many compounds that are used or produced by humans, e.g. pharmaceuticals and personal care products (PPCPs) which are used in large quantities around the world. These compounds end up in waste waters and enter sewage treatment plants (STPs). But not all of these compounds are removed during the treatment processes in STP and they enter the aquatic environment via sewage effluents. The thesis is focused especially on evaluation of presence and potential toxicological effects of PPCPs in aquatic environment. The risk assessment for a single compound is usually based on laboratory experiments. The first tested compound was verapamil, a pharmaceutical for lowering blood pressure and treatment of cardiac diseases. Two types of tests were carried out, an acute one with high concentration levels and a sub-chronic one with levels that included environmentally relevant concentration. After the exposure, common carp larvae and embryos showed malformation and edemas and the heart rate was decreased. According to 96hLC50, the verapamil could be classified as a harmful or toxic substance. The second tested substance was UV filter 2 phenylbenzimidazole-5-sulfonic acid which was found at relatively high concentrations in south Bohemian surface waters. In spite of very low bioconcentration of PBSA in fish, activities of 7-ethoxyresorufin-O-deethylase, 7-methoxyresorufin-O-deethylase and 7-penthoxyresorufin-O-deethylase in exposed rainbow trout were increased which indicate that activity of cytochromes P450 were affected even in environmentally relevant concentration. In a real aquatic system, fish are exposed to waters which contain not only a single pollutant but a mixture of them. A consequent experiment was carried out on rainbow trout caged in effluent for 13 days from STP in Gothenburg, the second biggest STP in Sweden. The concentration of selected antidepressants was measured in different fish tissues and plasma. Citalopram, sertraline and venlafaxine were found in fish brain and liver. As these antidepressants are used for the treatment of psychical disorders, behavior of fish could be affected. The limitations of these experiments, even with real water with a mixture of chemicals, are that fish are stressed in aquaria or cages and the exposure via the food chain is not included. Benthic organisms are an important part of fish diet. The impact of pollution on benthic organisms is often studied. However, there is limited knowledge about the bioaccumulation of pharmaceuticals in the benthos and consequently in fish. Therefore bioaccumulation in Hydropsyche and Erpobdella was studied. These organisms were collected in non-polluted and in effluent affected localities. Antibiotics azithromycin and clarithromycin, cardio-vascular drug verapamil, antifungal drug clotrimazole and antidepressants citalopram and sertraline were found in Hydropsyche. Cardio-vascular drug valsartan, antidepressant sertraline, anti-inflammatory drug diclofenac and antifungal drug clotrimazole were found in Erpobdella. Passive sampling is an integrative sampling method which allows the obtaining of time average concentration over period of few weeks. POCIS (Polar Organic Chemical Integrative Samplers) are used for sampling of polar compounds. It also can mimic bioconcentration. Based on the field experiments, the sampling rate for individual pharmaceuticals and illicit drugs was calculated. Twenty-one localities in the Czech Republic were sampled by POCIS and the water concentration of psychoactive drugs was estimated. Further research is necessary to make POCIS passive sampling a more precise tool for monitoring pharmaceutical and drug contents in aquatic environments.
Klíčová slova:
farmaka a látky každodenní potřeby; biokoncentrace; bioakumulace; test toxicity; ryby; bentické organizmy; výtok z čistírny odpadních vod; environmentální koncentrační hladina; pasivní vzorkování
Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři JČU.
Vliv chemikálií přítomných ve výtocích z čistíren odpadních vod na ryby
, které se zabývají vlivem znečištění na bentické organismy, ale tyto studie jsou obvykle zaměřeny na biodiverzitu či ovlivnění biomasy. Dalším cílem práce bylo zjistit, zda se léčiva ...
NUŠL poskytuje centrální přístup k informacím o šedé literatuře vznikající v ČR v oblastech vědy, výzkumu a vzdělávání. Více informací o šedé literatuře a NUŠL najdete na webu služby.
Vaše náměty a připomínky posílejte na email nusl@techlib.cz
Provozovatel
Zahraniční báze