No (7102)
Yes (1643)
Number of found documents:
8745
Published from
to
Inflation expectations in the wake of the war in Ukraine
Afunts, Geghetsik; Cato, M.; Schmidt, T.
2023 - English
Russia's invasion of Ukraine is posing a range of new challenges to the global economy, including affecting the inflation expectations of individuals. In this paper, we aim to quantify the effect of the invasion on short- and long-term inflation expectations of individuals in Germany. We use microdata from the Bundesbank Online Panel - Households (BOP-HH), for the period from February 15th to March 29th, 2022. Treating the unanticipated start of the war in Ukraine on the 24th of February 2022 as a natural experiment, we find that both short- and long-term inflation expectations increased as an immediate result of the invasion. Long-term inflation expectations increased by around 0.4 percentage points, while the impact on short-term inflation expectations was more than twice as large - around one percentage point. Looking into the possible mechanisms of this increase, we suggest that it can be partially attributed to individuals’ fears of soaring energy prices and increasing pessimism about economic trends in general. Our results indicate that large economic shocks can have a substantial impact on both short and long-term inflation expectations.
Keywords:
inflation expectations; Russian invasion of Ukraine; survey
Fulltext is available at external website.
Inflation expectations in the wake of the war in Ukraine
Russia's invasion of Ukraine is posing a range of new challenges to the global economy, including affecting the inflation expectations of individuals. In this paper, we aim to quantify the effect of ...
Ruce a mozky českých žen stále nevyužity
Grossmann, Jakub; Münich, Daniel
2023 - Czech
Tato analýza mapuje celoživotní profily míry zaměstnanosti a odpracované doby Češek a změny za posledních dvacet let. Klíčová zjištění jsou popsána formou komentovaných grafů. Ekonomické a statistické detaily jsou popsány v doprovodných textech. This analysis maps life-long profiles in the unemployment rate and hours worked by Czech women and changes in these over the past twenty years. Its key findings are presented in the form of graphs with commentary. The economic and statistic details are provided\nin the accompanying texts.
Keywords:
labour market; women; Czech Republic
Fulltext is available at external website.
Ruce a mozky českých žen stále nevyužity
Tato analýza mapuje celoživotní profily míry zaměstnanosti a odpracované doby Češek a změny za posledních dvacet let. Klíčová zjištění jsou popsána formou komentovaných grafů. Ekonomické a statistické ...
Vývoj postojů české veřejnosti k válečným uprchlíkům z Ukrajiny
Münich, Daniel; Protivínský, Tomáš
2023 - Czech
Po vojenském útoku Ruska na Ukrajinu koncem února 2022 v Česku převládla atmosféra solidarity a většina Čechů přijímání válečných uprchlíků podporovala. Tato podpora do konce listopadu klesla zhruba o čtvrtinu. Podobně se zhoršovala vnímaná míra integrace Ukrajinců do české společnosti. Změna postojů české společnosti v čase však nevycházela primárně z osobní zkušenosti a z prožitého příchodu uprchlíků, ale souvisela spíše s postupně opadávajícím zájmem po vypuknutí konfliktu a prvotním šoku. Ačkoli se integrace Ukrajinců v některých dimenzích ve druhé polovině roku 2022 reálně zlepšila, například ve školách nebo na trhu práce, do vnímání české společnosti se tyto dílčí pokroky nepromítly. In the wake of Russia’s military assault on Ukraine at the end of February 2022, an atmosphere of solidarity prevailed in the Czech Republic and most of the Czech population supported the country’s intake of war refugees. By the end of November 2022, that support had fallen by approximately one quarter. Czechs’ perceptions of how well integrated Ukrainians were into Czech society worsened similarly. This change in Czech public attitudes over time did not, however, stem primarily from personal or first hand experience of welcoming refugees, rather, it was related to a gradual decrease in public interest in the conflict after the initial shock of it first beginning. Although several aspects of Ukrainian refugees’ integration improved in real terms in the second half of 2022, for example in relation to schools and to the labour market, this progress was not reflected in Czech public opinion.
Keywords:
Ukrainian refugees; views and attitudes; Czech Republic
Fulltext is available at external website.
Vývoj postojů české veřejnosti k válečným uprchlíkům z Ukrajiny
Po vojenském útoku Ruska na Ukrajinu koncem února 2022 v Česku převládla atmosféra solidarity a většina Čechů přijímání válečných uprchlíků podporovala. Tato podpora do konce listopadu klesla zhruba o ...
Snížila by větší bytová výstavba cenový růst nemovitostí v letech 2013–2021? Pravděpodobně ne
Šustek, R.; Zapletalová, Lucie
2023 - Czech
Tato studie představuje snadno aplikovatelnou metodu pro studium vývoje cen rezidenčních nemovitostí a faktorů, které je ovlivňují. Obsahem studie je popis základní logiky metody, výsledky jejího použití k analýze růstu cen nemovitostí v ČR v letech 2013–2021 a výsledky analýzy možných budoucích scénářů. This study presents an easily applicable method for the study of price trends in residential property markets and the factors that affect them. The study describes the basic reasoning behind the method and presents results of using it to analyse house price increases in the Czech Republic during the period of 2013-2021, and to analyse various future housing market scenarios.
Keywords:
residential property markets; house prices; Czech Republic
Fulltext is available at external website.
Snížila by větší bytová výstavba cenový růst nemovitostí v letech 2013–2021? Pravděpodobně ne
Tato studie představuje snadno aplikovatelnou metodu pro studium vývoje cen rezidenčních nemovitostí a faktorů, které je ovlivňují. Obsahem studie je popis základní logiky metody, výsledky jejího ...
Veřejnost o hospodaření s energiemi – podzim 2022
Červenka, Jan; Ďurďovič, Martin
2023 - Czech
V období od první poloviny září do počátku listopadu 2022 byl do pravidelného výzkumu Naše společnost zařazen blok otázek věnovaných problematice energetiky. Část otázek se zaměřila na problematiku hospodaření s energiemi. Šetření konkrétně zjišťovalo, jak se domácnostem respondentů daří hradit náklady na spotřebu elektřiny, topiva a vody, zda mají obavy ohledně zajištění vytápění v ČR, jaké jsou podle jejich názoru možnosti snížení spotřeby energií v jejich domácnosti a zda vývoj na trhu s energiemi přiměje jejich domácnost ke snížení spotřeby.\nTéměř polovina (47 %) domácností respondentů jen obtížně hradí náklady na spotřebu elektřiny, podíl těch, které obtížně hradí náklady na zemní plyn nebo tuhá paliva, se v rámci domácností, jež je používají, pohyboval okolo dvou pětin (43 % u zemního plynu, 39 % u tuhých paliv).\nTři z deseti domácností podle vyjádření respondentů obtížně hradí náklady na spotřebu vody.\nV porovnání s rokem 2018 se situace s hrazením nákladů na spotřebu elektřiny, topiva i vody zhoršila, nejvýrazněji pak v případě spotřeby elektřiny, kde podíl těch, kdo tyto náklady hradí obtížně, vzrostl z 26 % na 47 %.\nObtíže s hrazením nákladů na spotřebu elektřiny, topiva a vody jsou silně závislé na příjmové situaci a životní úrovni domácnosti, ale také na jejím složení, přičemž relativně hůře jsou na tom domácnosti, ve kterých žijí lidé osaměle.\nTři čtvrtiny (74 %) Čechů vyjadřovaly obavy o zajištění vytápění v ČR.\nJen 7 % dotázaných si myslí, že v jejich domácnosti jsou velké možnosti ke snižování spotřeby energie, 30 % nevidí žádné a 60 % vidí pouze malé.\nTři čtvrtiny (75 %) Čechů přitom soudily, že vývoj na trhu s energiemi je donutí snížit spotřebu, v tom čtvrtina (25 %) si myslela, že výrazně. In the period from the first half of September to the beginning of November 2022, a block of questions devoted to energy issues was included in the regular research of Our Society. Part of the questions focused on the issue of energy management. The survey specifically investigated how the households of the respondents manage to cover the costs of electricity, fuel and water consumption, whether they have concerns regarding the provision of heating in the Czech Republic, what, in their opinion, are the possibilities of reducing energy consumption in their household and whether the development of the energy market will make their household to reduce consumption.\nAlmost half (47%) of the respondents' households find it difficult to cover the costs of electricity consumption, the share of those who find it difficult to cover the costs of natural gas or solid fuels was around two fifths of the households that use them (43% for natural gas, 39% for solid fuels).\nAccording to respondents, three out of ten households find it difficult to cover the costs of water consumption.\nCompared to 2018, the situation with paying the costs of electricity, fuel and water consumption worsened, most significantly in the case of electricity consumption, where the share of those who have difficulty paying these costs increased from 26% to 47%.\nDifficulties in covering the costs of electricity, fuel and water consumption are strongly dependent on the income situation and standard of living of the household, but also on its composition, with households in which people live alone having a relatively worse situation.\nThree quarters (74%) of Czechs expressed concern about the provision of heating in the Czech Republic.\nOnly 7% of respondents think that there are big opportunities to reduce energy consumption in their home, 30% see none and 60% see only small ones.\nAt the same time, three-quarters (75%) of Czechs thought that the development of the energy market would force them to reduce consumption, and a quarter (25%) thought that significantly.
Keywords:
public opinion; reduce consumption; electricity; Energy; fuel; water
Fulltext is available at external website.
Veřejnost o hospodaření s energiemi – podzim 2022
V období od první poloviny září do počátku listopadu 2022 byl do pravidelného výzkumu Naše společnost zařazen blok otázek věnovaných problematice energetiky. Část otázek se zaměřila na problematiku ...
Tolerance k vybraným skupinám obyvatel – únor/březen 2023
Tuček, Milan
2023 - Czech
V rámci pravidelného výzkumu Naše společnost jsme v únoru a březnu 2023 zjišťovali postoje obyvatel České republiky k různým skupinám obyvatel. Míru sociální distance jsme zjišťovali otázkou, zda by zda by dotyčný nechtěl mít dané lidi za sousedy.\nNejnižší tolerance je k lidem drogově závislým, za sousedy by je nechtělo mít devět desetin dotázaných. Dalšími odmítnutými jsou lidé závislí na alkoholu a lidé s kriminální minulostí – sousedství s nimi odmítá 69 %, resp. 64 % dotázaných.\nNaopak ani chudí, ani bohatí nejsou nevítanými sousedy – odmítají je jen zanedbatelná 2 % dotázaných, resp. 5 % dotázaných.\nSedmina dotázaných odmítá sousedství s lidmi jiné barvy pleti a s cizinci, žijícími v ČR.\nMíra tolerance ke zkoumaným skupinám byla v dlouhodobé perspektivě – mezi roky 2003 až 2020 - víceméně stabilní. Letos ovšem došlo k významnému snížení odmítnutí sousedství u většiny sledovaných skupin (převážně o 10 a více procentních bodů).\nOproti prvnímu měření postupně pokleslo odmítání lidí s homosexuální orientací na zhruba polovinu, letos dokonce na čtvrtinu (ze 42 % na letošních 11 % dotázaných).\nOdmítání cizinců, lidí s jinou barvou pleti, muslimů a také homosexuálů se podle očekávání liší podle dosaženého vzdělání, věku a životní úrovně. Nejmladší věková kohorta je výrazně tolerantnější k drogově závislým a alkoholikům. In February and March 2023 Public Opinion Research Centre focused on social distance among the majority population and different social groups. Social distance was measured by a specific question: people should pick from a list of 15 different groups those, which they would not like to have as neighbours.
Keywords:
public opinion; tolerance; different social groups; majority population
Fulltext is available at external website.
Tolerance k vybraným skupinám obyvatel – únor/březen 2023
V rámci pravidelného výzkumu Naše společnost jsme v únoru a březnu 2023 zjišťovali postoje obyvatel České republiky k různým skupinám obyvatel. Míru sociální distance jsme zjišťovali otázkou, zda by ...
Rozdělení Československa: 30 let od vzniku samostatné ČR a SR
Červenka, Jan
2023 - Czech
Při příležitosti výročí třiceti let od rozdělení Československa na dvě samostatné republiky provedlo Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR, v.v.i., výzkum mapující názory české veřejnosti ohledně rozdělení i vzniku samostatných států. Podobný výzkum byl realizován rovněž před pěti lety, proto tato tisková zpráva obsahuje jak aktuální údaje, tak časové srovnání.\nRozdělení Československa je ve srovnání s jinými historickými událostmi období od roku 1989 vnímáno relativně nejhůře.\nPolovina občanů (50 %) dnes považuje tento krok za správný, 39 % jej hodnotí jako nesprávný, přičemž o něco kritičtěji rozdělení Československa v tomto směru vnímají lidé, kteří jsou jeho pamětníky.\nI v tomto šetření se potvrdilo mínění o blízkém vztahu obou států a občané České republiky si většinově myslí, že by takový i měl být. In its regular survey in Autumn 2022, Public Opinion Research Centre investigated public opinion regarding the dissolution of Czechoslovakia thirty years ago.\nCompared to other historical events of the period since 1989, the dissolution of Czechoslovakia is perceived relatively the worst.\nToday, half of the citizens (50%) consider this step correct, 39% evaluate it as incorrect. At the same moment the people who witnessed it perceive the dissolution of Czechoslovakia somewhat more critically in this regard.\nThe opinion about the close relationship between the two states was confirmed once again in this survey, and the majority of the citizens of the Czech Republic think that it should be so.
Keywords:
dissolution of Czechoslovakia; Czech republic; Slovakia; public opinion
Fulltext is available at external website.
Rozdělení Československa: 30 let od vzniku samostatné ČR a SR
Při příležitosti výročí třiceti let od rozdělení Československa na dvě samostatné republiky provedlo Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR, v.v.i., výzkum mapující názory ...
Veřejnost o svých obavách a bezpečnostních rizicích pro Českou republiku – listopad a prosinec 2022
Spurný, Martin
2023 - Czech
Za velkou bezpečnostní hrozbu pro Českou republiku mírně nadpoloviční většina občanů považuje mezinárodní organizovaný zločin (52 %), téměř polovina teroristy (47 %), více než dvě pětiny uprchlíky (41 %) a více než třetina radikální náboženská hnutí (35 %). Tři desetiny občanů pokládají za velkou hrozbu cizí zpravodajské služby (30 %), krajní pravici více než čtvrtina (26 %) a více než pětina pak cizince žijící v ČR a krajní levici (shodně 22 %).\n\nVýrazně také narostl podíl těch, kteří považují Rusko za reálnou bezpečnostní hrozbu pro Českou republiku. Jde o nárůst podruhé v řadě, o 33 procentních bodů proti předminulému výzkumu z listopadu 2018 a o 13 procentních bodů proti minulému výzkumu z června 2021, a to na o málo více než polovinu (51 %) občanů. In November and December 2022, respondents had to assess security threats related to selected groups in the Czech Republic and they were also expressing views on threats by war, epidemics, natural disasters, economic crisis or resource crisis. These two questions were amended with an open question trying to find out, which countries represent a security threat for the Czech Republic. The survey also focused on expectations concerning the future of the personal life of citizens, the future of the Czech society and the future of the whole humankind.
Keywords:
Security Threats; Czech Republic; war; epidemics; natural disasters; economic and resource crisis; public opinion
Fulltext is available at external website.
Veřejnost o svých obavách a bezpečnostních rizicích pro Českou republiku – listopad a prosinec 2022
Za velkou bezpečnostní hrozbu pro Českou republiku mírně nadpoloviční většina občanů považuje mezinárodní organizovaný zločin (52 %), téměř polovina teroristy (47 %), více než dvě pětiny uprchlíky (41 ...
Veřejnost o svých obavách, pocitu bezpečnosti a spokojenosti s policií – listopad a prosinec 2022
Čadová, Naděžda
2023 - Czech
60 % českých občanů pociťuje nějaké obavy, 40 % se ničeho neobává. Obavy nejčastěji budí válka (32 %), dále respondenti uváděli strach ze zdražování (19 %), ze zhoršení životní úrovně (15 %) a obavy o vlastní zdraví (14 %). Oproti šetření z roku 2021 došlo k výraznému poklesu obav z onemocnění COVID-19 (o 30 procentních bodů) i o své blízké a příbuzné (o 6 procentních bodů). Nejvíce naopak narostly již zmíněné obavy z války (o 21 procentních bodů) a ze zdražování (o 14 procentních bodů).\n\nPocit bezpečí v místě bydliště má více než devět desetin dotázaných, v ČR pak více čtyři pětiny. V aktuálním výzkumu podíl těch, kteří se cítí bezpečně v ČR, velmi mírně poklesl (v porovnání s červnem 2021 o 5 procentních bod). Spokojenost s činností policie jak na republikové, tak místní úrovni vyjádřily více než tři čtvrtiny oslovených a je tak nejvyšší od začátku sledování, tedy od roku 2002. In November survey of the Public Opinion Research Centre, citizens answered questions concerning their fears, their sense of security and their satisfaction with the activities of the police.
Keywords:
satisfaction; Activities of the Police; Fears; Feeling of Safety; public opinion
Fulltext is available at external website.
Veřejnost o svých obavách, pocitu bezpečnosti a spokojenosti s policií – listopad a prosinec 2022
60 % českých občanů pociťuje nějaké obavy, 40 % se ničeho neobává. Obavy nejčastěji budí válka (32 %), dále respondenti uváděli strach ze zdražování (19 %), ze zhoršení životní úrovně (15 %) a obavy o ...
Parental allowance increase and labour supply: evidence from a Czech reform
Grossmann, Jakub; Pertold, Filip; Šoltés, M.
2023 - English
We study the effect of a CZK 80,000 (36%) increase in parental allowance, a universal basic income-type benefit, on the labor supply of parents in the Czech Republic. Drawing a parental allowance does not preclude labor market activity, which allows us to study the income effect. After the reform, mothers substantially prolonged the average period they drew an allowance. The labor market participation of mothers of young children decreased by 6 percentage points (15%). The estimated effect corresponds to a non-labor income labor supply elasticity at the extensive margin of about -0.5. The effect is particularly strong among mothers with their first child (10 p.p. or 28%) and among university-educated mothers (16 p.p. or 36%). We observe a virtually identical reduction in hours worked. We found no effect on the labor supply of fathers.
Keywords:
parental allowance; maternal labor supply; income effect of social policy
Fulltext is available at external website.
Parental allowance increase and labour supply: evidence from a Czech reform
We study the effect of a CZK 80,000 (36%) increase in parental allowance, a universal basic income-type benefit, on the labor supply of parents in the Czech Republic. Drawing a parental allowance does ...
NRGL provides central access to information on grey literature produced in the Czech Republic in the fields of science, research and education. You can find more information about grey literature and NRGL at service web
Send your suggestions and comments to nusl@techlib.cz
Provider
Other bases